Až pětina pacientů potřebuje psychosomatickou medicínu, hlásí praktici. Chtějí k ní snazší přístup
Bolesti zad, nevolnosti, pálení žáhy, ale třeba i neplodnost. Každý lékař má podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky v kartotéce pětinu psychosomatických pacientů s různými příznaky. Praktici nyní navrhují, aby byla péče dostupnější, třeba jako v Německu či Rakousku. Řada odborníků naopak nesouhlasí.
Psychosomatické péči se podle Šonky v Česku věnuje jen asi stovka lékařů. Přitom v sousedním Německu nebo Rakousku jsou jich tisíce. Psychosomatika je ale podle předsedy sdružení praktiků výhodná. Pacienti díky ní přestávají obíhat ordinace a stojí méně peněz. To potvrzuje i gynekoložka Lenka Tocháčková.
„Podle dat z Německa chroničtí pacienti, kteří pobírají tuto péči, vykazují až o 25 procent méně čerpání prostředků z veřejného zdravotního pojištění, včetně nákladů na léky, hospitalizaci a pracovních neschopností,“ říká lékařka.
Její pacientka Hana se už několik let snaží o miminko, ale marně – laboratorní testy sice ukazují bezchybné výsledky a ultrazvukové snímky jsou čisté, otěhotnět se jí ale nedaří. Gynekoložka s ní proto zahájila psychosomatickou léčbu. Příčiny Haniny neplodnosti vidí ve stresu a v duševní nepohodě.
Podobně, tedy cestou psychosomatické medicíny, chce postupovat stále víc lékařů, hlavně těch praktických, souhlasí s gynekoložkou Šonka. Každý doktor má podle něj v kartotéce nejméně pětinu psychosomatických pacientů.
Příznaky covidu? ‚Ztrátu čichu už moc nevídáme, častější je průjem,‘ popisuje šéf spolku Mladí praktici
Číst článek
„Spousta lidí, kteří trpí hypertenzí, si myslím, že budou mít původ v psychosomatických potížích. Obrovské množství bolestí zad, kdy ti lidé mají potíže, stěžují si na ně, ale na žádné zobrazovací metodě se nenajde nic, co by vysvětlovalo příčinu těch potíží,“ uvádí některé příklady předseda sdružení praktiků.
Šestitýdenní kurz
Praktici proto navrhují, aby se podmínky pro poskytování této péče upravily. K tomu, aby ji mohli svým pacientům za úhradu od pojišťoven nabízet, by jim měl stačit jen šestidenní kurz a praktický seminář. Doposud přitom lékaři potřebovali atestaci, případně mnohem náročnější školení.
„Pro normálního doktora, který by chtěl absolvovat to, co má, ale zároveň provozovat ordinaci, to je v podstatě neřešitelné. Musíte zavřít ordinaci, musíte sehnat někoho, kdo tu ordinaci vezme za vás,“ argumentuje Šonka.
Návrh praktiků se naopak nelíbí gynekoložce Tocháčkové, stejně jako některým dalším odborníkům. Krátký kurz podle nich nestačí lékaře zaškolit.
3:33
Celosvětově výjimečný zákrok. Lékaři v Motole potřetí transplantovali plíce jedné pacientce
Číst článek
„Nejde to dohnat. Já vidím tu cestu tak, že máme vzdělávat lékaře na lékařských fakultách. A ne takhle shora doplnit rychle mezeru krátkým kurzem,“ uvádí lékařka.
Kritici proto vyzvali vedení resortu a Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, aby návrh praktických lékařů nepřijímali a místo toho začlenili psychosomatickou medicínu do všech studijních programů na lékařských fakultách. Stejně to vidí i vedoucí oddělení vzdělávání při pražské motolské nemocnici Daniel Jirkovský.
„Já si myslím, že šestidenní kurz na toto opravdu nestačí, protože obsah toho vzdělávání je opravdu náročnější. Z těch 24 měsíců mají dva měsíce na psychiatrii, dva měsíce na akreditovaném psychosomatickém pracovišti,“ říká Jirkovský.
Podle Ludmily Bezdíčkové, která vede katedru všeobecného lékařství na Institutu postgraduálního vzdělávání, se skutečně do budoucna se zapojením psychosomatické medicíny do studia na fakultách počítá.
Mezitím je ale třeba vyškolit alespoň tři stovky praktiků, kteří se postarají o stávající pacienty. Kromě psychosomatiků totiž chybí i psychiatři a psychoterapeuti. Vyškolení praktici proto podle ní můžou tuto díru zalepit.
