Čína se snaží sblížit s Evropou. Splnit její požadavky by pro nás ale bylo sebevražedné, varuje sinolog
Mezi Spojenými státy a Čínou se rozhořela další bitva celní války. Peking v reakci na zvýšení cel ze strany USA zavádí tarify na zboží v ročním objemu 22 miliard dolarů a čínský ministr zahraničí Wang I se na svou stranu snaží získat evropské země. „Diplomatická ofenziva už začala a bude nejspíš sílit. Problémem ale je, že to, co Čína od Evropy chce, je pro Evropu těžko přijatelné,“ říká pro Český rozhlas Plus sinolog Martin Hála.
Míra čínské nadprodukce se ještě zvýšila v důsledku postupného uzavírání amerického trhu, pro Evropu by ale takový krok byl sebevražedný, jak je dnes již vidět u importu čínských zelených technologií, po nichž by mohl následovat automobilový průmysl, upozorňuje sinolog.
Americký prezident Donald Trump se podle Hály snaží svou celní politikou zvrátit vývoj posledních 30 let, kdy se nejen americký průmysl přestěhoval do Číny, díky tamější levné pracovní síle a vládní obchodní politice. To ale nyní představuje problém i pro samotnou Čínu.
„Čína má opačný problém než většina světa. Ve velkém vyrábí všechno možné, má obrovskou nadprodukci a není schopna to vyvézt, protože se jí uzavírají zahraniční trhy,“ vysvětluje s tím, že na čínském trhu sice zboží zlevňuje, ale klesá i důvěra čínských spotřebitelů.
Marná snaha
Americkou politiku motivuje snaha vymanit Rusko ze spojenectví s Čínou, kterou mnozí republikáni vnímají jako hlavní nebezpečí pro Spojené státy. Hála je ale skeptický k tomu, že by se to mohlo podařit.
„Američané si uvědomují, že na blok Ruska a Číny nemají. Pak je logická idea je od sebe odloupnout, jako to v 70. letech udělali Richard Nixon a Henry Kissinger. Ale dnešní situace je úplně jiná. A místo toho, aby se Trumpovi podařilo odloupnout Rusko od Číny, tak dokázal odloupnout Evropu od Spojených států,“ poznamenává.
Hongkong na jejich hlavu vypsal odměnu tři miliony korun. Provinily se jen tím, že protestovaly proti Číně
Číst článek
Čínský vůdce Si Ťin-pching totiž zastává podobnou filozofii jako ruský prezident Vladimir Putin. „Představují si multipolární svět, tedy návrat do dob velkých říší, které mají své sféry vlivu, a buďto jsou v souladu, anebo spolu soupeří. A oni se dokážou docela dobře domluvit,“ dodává.
Mezi Pekingem a Moskvou přitom existuje celá řada třecích ploch a národní zájmy nejsou shodné, v mnoha ohledech jsou naopak protikladné. Klíčovou roli ovšem hraje politický systém.
„Rozhoduje se ve velmi malém kruhu nebo na úrovni jednotlivců, a protože spolu nejvyšší představitelé vycházejí, tak je velmi pravděpodobné, že ten svazek vydrží,“ konstatuje Hála.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je v úvodu článku.
