„Najednou jsem prostě měla strašný strach. Takové to když nevíte, jestli tady za pět let budete. Mám malé děti, takže tohle je šílené,“ svěřuje se Českému rozhlasu Region čtyřicátnice Kristýna Slavíková. „Pro mě to byl šok. Myslela jsem si, že mi to nehrozí. To byla ta největší darda. Že to dopadá na každého bez výjimky.“

Bulku si v prsu nahmatala asi před rokem a půl. Náhodou. Účastnila se pracovní akce zaměřené právě na prevenci rakoviny prsu. Tam si na figuríně zkusila, jak nádor odhalit. A nedlouho poté ho objevila i u sebe.

Před Vánoci šla k lékaři, výsledky přišly po Novém roce. Nález byl pozitivní. „Čekala mě dlouhá série léčby. První byla operace a odebrání jednoho prsu. Pak chemoterapie. Pak ozařování, pět týdnů každý den. Do toho přišel covid. Děti jsme měli doma, domácí výuka, manžel doma. Bylo to opravdu docela zajímavé a náročné,“ říká dnes už se smíchem.

Kristýna Slavíková naštěstí s nálezem neváhala, a nádor tak neměl šanci se rozrůst: „Nedokážu popravdě říct, jak by to bylo, kdyby byl covid v tom největším omezení a já si to našla. Vůbec nevím, jestli bych takhle rychle a akčně někam šla.“

Pokročilejší nádory

Mnoho žen během pandemie přemýšlelo obdobně jako Kristýna Slavíková. A na prevenci tak nešly. Pokles zájmu o preventivní prohlídky zaznamenali i v mammacentrech skupiny Medicon. Screeningová pracoviště mají celkem čtyři – tři z toho jsou v Praze a jedno v Benešově u Prahy. Až na krátký výpadek byla centra otevřená. Přesto ubylo 15 až 20 procent preventivních prohlídek.

„Trend byl v takových vlnách. Jak se opatření uvolnila, přes léto a kolem Vánoc, tak pacientky chodily. My jsme ale začali zjišťovat během ledna a února letošního roku, že chodí s pokročilejšími nádory,“ říká vedoucí lékařka mammacenter Regina Šírová.

Podle ní šlo o kombinaci žen, které na prevenci obecně nechodí a bojí se jít i na vyšetření, a těch, které kvůli pandemii nepřišly na vyšetření, nebo přijít ani nemohly. „Řekla bych, že 40 procent mohlo být způsobeno covidem,“ dodává Šírová. Teď už se podle ní situace zlepšuje.

Její slova potvrzují i data Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Počet mamografických vyšetření klesl v prvním, druhém a čtvrtém čtvrtletí 2020. Ve třetím čtvrtletí naopak počet vyšetření narostl. Největší propad za rok 2020 pak byl v dubnu.

Milion Evropanů bez diagnózy

Kromě menších počtů preventivních vyšetření ale také klesl počet pacientek s rakovinou prsu. Ukazují to třeba data pojišťovny VZP. V roce 2018 bylo u této pojišťovny 57 023 pacientů, kteří měli diagnostikovanou rakovinu prsu (údaje zahrnují i muže, u těch je ale rakovina prsu vzácná). O rok později to bylo 57 474 pacientů. Během pandemického roku 2020 klesl počet pacientů na 54 852.

Neznamená to ale, že by ve skutečnosti pacientek s rakovinou prsu ubylo. „Vzhledem ke zvyšujícímu se věku populace se počet nádorů, incidence, zvyšuje. A zvyšuje se i prevalence, tedy kolik je v danou chvíli lidí s onkologickým onemocněním. Jestli rok 2020 je v tom záchytu nižší, tak je vidět, že něco není v pořádku,“ upozorňuje koordinátorka pacientské organizace Hlas onkologických pacientů Ivana Plechatá.

„My nechceme strašit, ale logicky z toho vyplývá, že pravděpodobně je spousta lidí, kteří nevědí, že mají nádorové onemocnění. A to je riziko, že se na to přijde v pozdější době a léčba bude problematičtější,“ dodává Plechatá.

Kvůli výpadku onkologické péče proto Evropská organizace pro rakovinu (European cancer organisation) spustila kampaň Čas jednat. Podle dat organizace je totiž v Evropě až milion lidí, kteří kvůli covidu nemají diagnostikovanou nějakou formu rakoviny. V Evropě také nebylo provedeno až 100 milionů preventivních vyšetření. A jeden z pěti pacientů s rakovinou nebyl operovaných nebo nedochází na chemoterapii.

‚Proč se bála?‘

Za poklesem vyšetření i nálezů karcinomu prsu v Česku je pandemie. Důvodů je několik. Tím prvním je, že se některé ženy, hlavně ty starší, bály nákazy, a vyšetření proto odkládaly.

„Kdy jsem si sama pro sebe v duchu musela říct ‚Škoda že ta paní nepřišla o rok dřív. Sakra proč s tím zůstala doma, vždyť si to hmatala. Proč se bála?‘ Byla to starší paní, a když jsem se jí na to ptala, tak odpověděla, že se bála nákazy koronavirem,“ přibližuje jeden takový příběh přední česká odbornice na rakovinu prsu Miroslava Skovajsová, která se prevencí zabývá od roku 1988.

Jenže kvůli zahlceným nemocnicích i praktickým lékařům se některé ženy ani nemohly domoci vyšetření. „Byla to žena po porodu, kojící. Ale jak některá pracoviště byla zavřená, tak jí dlouho trvalo, než našla otevřené pracoviště,“ dodává Skovajsová.

S tím souhlasí i Ivana Plechatá. Ale zároveň k tomu dodává, že výpadek péče nebyl během roku 2020 tak dramatický jako jinde: „U nás se to z hlediska onkologické péče zvládalo v porovnání s některými evropskými státy relativně dobře ještě v září i v říjnu.“ Jenže s rapidním šířením koronaviru po Novém roce začala vypadávat péče o onkologické pacienty i v Česku. Data za rok 2021 však ještě nejsou k dispozici.

Papírová žádanka bariérou 

Dalším problémem pak je i nedostatečná digitalizace českého zdravotnictví. „Jako velká bariéra vyšetření v covidové době se ukázala papírová žádanka. Aby pojišťovna vyšetření zaplatila, tak vyžaduje originál s razítkem od praktického lékaře nebo gynekologa. A tam často došlo k tomu, že se ženy k té žádance nedostaly. I když by rády na vyšetření šly,“ upozorňuje ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu Štěpánka Pokorná.

U nádorových onemocnění ale hraje velkou roli čas. Zejména u mladších pacientek rozhodují i týdny. Odklad (preventivních) vyšetření tak může pro ženy znamenat nejen větší komplikace s léčbou, rozšíření rakoviny i do jiných míst v těle, ale také jsou pak lékařské zákroky dražší. A to v době, kdy zdravotní pojišťovny kvůli covidu vyčerpávají své finanční polštáře.

Oslovené odbornice tak urgují ženy, aby vyšetření neodkládaly. Preventivní screeningy v odborných mamodiagnostických centrech jsou zdarma pro všechny ženy nad 45 let jednou za dva roky.

Prevence dokázala stlačit počet zemřelých žen po svém zavedení o třetinu. Přesto jich v roce 2018 na rakovinu prsu zemřelo 1621. V tom samém roce onemocnělo 7182 žen. Zhoubný nádor prsu je u žen nejčastější forma rakoviny. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky tvořil 26,5 % všech nových onemocnění.

Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít