Tiny house. Malý domek může být skromný, nebo drahý jako bydlení v Praze a zabírat lukrativní místo
Tiny houses, malá obydlí, která rychle a levně vyrostou kdekoliv, se do Česka dostala teprve před pár lety, ani v Americe nemají historii delší než třeba patnáct let. Stavby mohou být levné a skromné, nebo také luxusní a do posledního detailu navržené architekty. „Dobře vymyšlený tiny house je luxusní. Může mít saunu, splachovací toaletu, solární panely a cena pak je srovnatelná s bytem v Praze,“ říká autor knihy TINY HOUSE Radek Váňa.
Bydlet na malém prostoru třeba u lesa a ušetřit na stavbě, ale používat lokální dřevo a udržitelné materiály. Takové domky staví Jan Němec, který sám v tiny housu žije. Domek si postavili se ženou před pěti lety jako dočasné bydlení, než se vzmůžou na velký dům. Dnes se navrhováním bydlení živí.
Je fenomén tiny housů v Česku na svém vrcholu? A mohou malé domky umisťované do krajiny vyřešit bytovou krizi? Poslechněte si nový díl podcastu Vlna
„Chtěl jsem použít materiály přírodní a šetrné k přírodě. Náš tiny house je z modřínů z místního lesa a používáme přírodní izolaci. U nás to byl len, na jiných domech používám konopí nebo ovčí vlnu,“ popisuje Němec v podcastu Vlna Radia Wave a doplňuje, že první domek mu trvalo postavit rok, dnes už ho ale za ideálních podmínek zvládne postavit i za tři měsíce.
Přiznává ale, že čas od času musí s manželkou vyhodit část věcí, které nashromáždily a které se do domku o 18 metrech čtverečních zkrátka nevejdou.
„Minimální prostor pro bydlení znamená skromnost po všech stránkách,“ doplňuje architektka Pavla Melková. „Je to životní styl. Jenže v poslední době byly tiny houses převálcovány módním trendem a ten pojem se teď spojuje spíš s atraktivními malými objekty, které už nejsou skromné navzdory malému prostoru.“
„Myslím, že se z toho stává spíš napůl rekreační bydlení, napůl prostor k pronájmu a přijde mi důležité pojmenovávat to správnými slovy. Nesmí si to hrát na něco, co to není,“ zdůrazňuje architektka.
Malý dům, neskromný prostor
Dům, který nemá víc než 25 metrů čtverečních, v Česku nepotřebuje stavební povolení, pokud není připojen na sítě, upozorňuje v knize TINY HOUSE píše vydavatel internetového časopisu Archizoom Radek Váňa. Díky tomu může tiny house stát skoro kdekoliv, kde k tomu majitel sežene souhlas sousedů nebo třeba lesníků.
Do malého bytu se musí vejít velký. Kupujte metry kubické a jděte do výšky, doporučují architekti
Číst článek
„Pak se setkáváme s kontejnerovitými stavbami, které se dají umisťovat i tam, kde by nemohl stát normální rodinný domek. Tiny houses tak sice jsou na metry čtvereční malé, ale ve všěem ostatním zabírají hrozně moc a jsou neskromné,“ kritizuje architekta Melková a vysvětluje:
„Většina tiny housů má dnes obrovské okno a stojí na kraji lesa, kde vlastně žádný dům stát nemá. Je to blbé i vůči zvířatům. Ta neskromnost je v tom, že si beru prostor, výhled a klid.“
V přepočtu jako v Praze
Dobře promyšlené a propracované stavby navíc můžou být poměrně nákladné. „Nejlepší tiny housy v sobě mají řídicí jednotky, bateriová úložiště, solární panely, větrnou elektrárnu, splachovací toaletu nebo saunu. To všechno jsou velmi drahé technologie. A když se přepočte výsledná cena na metr čtvereční, tak jsme na cenách průměrného bydlení v Praze,“ doplňuje autor knihy TINY HOUSE Váňa.
Vyřešit krizi bydlení tak drobné stavby spíš nepomohou. „Tiny houses reagovaly i na dvouletou pandemii a příklon k chataření, chalupaření a vůbec snaze utéct někam do přírody. V Česku jich jsou stovky, tisíce. A dostupnost lokalit, kam by se daly umístit, bude čím dál menší,“ odhaduje Váňa.
Zájem o malé stavby už začíná klesat, potvrzuje Němec. „Vrchol poptávky byl v loňském roce, letos výrazně klesá. Jsme na polovině poptávky oproti minulému roku,“ dodává.
Poslechněte si celý podcast, audio je v článku nahoře.
