Kimčchi je fermentované zelí, které dosáhlo takové popularity, že když se mluví o Jižní Koreji, většině z nás vyvstane na mysli právě kimčchi. Vyspělý stát, který zásobuje technickými výrobky celý svět, je v pořadí až druhý.

GASTROGLOSA DAGMAR HEŘTOVÉ Praha 10:08 15. ledna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kimčchi se prohnalo světem a nevynechalo ani jeden jeho moderní gastronomický kout. Nic není samo sebou. Zaprvé je kimčchi vynikajícím pikantním pokrmem, zdravým jídlem a fermentovanou pochoutkou, která odpovídá požadavkům všech milovníků různých gastronomických stylů, ale to by asi nestačilo. Máme tu zadruhé, což obnáší fakt, že Jižní Korea pro popularizaci svého národního jídla udělala tolik, že si zaslouží obdiv, jak se jí to povedlo.

Kimčchi je už prostě naše, pomalu se dostává na úroveň kysaného zelí a nenajdeme moderního šéfkuchaře, který by s tímto načervenalým, velmi pikantním pekingským zelím nekouzlil.

Kdo v tom má prsty

Zmínila jsem lavinu, která se přehnala světem a zpropagovala kimčchi. Za vším stojí Zámořská agentura korejského ministerstva kultury, sportu a cestovního ruchu, která zelnou lavinu spustila. Propagační a kulturní centra vyspělého světa zasypala informacemi, návody, recepty, videi a fotografiemi. Fermentované zelí bylo najednou slavnější než kdejaký zpěvák populární hudby nebo rapu. Je to pochopitelné, ze zpěváka se nenajíte, maximálně vám otupí sluch, ale kimčchi se svým složením, benefity a chutí je jasným favoritem.

Že jsem na startovní čáru postavila zelí a zpěv, není náhodou. Nesmí nám totiž uniknout fakt, že slávu jihokorejského zelí šířila kulturní centra! Kimčchi se stalo kulturou, stalo se gurmánským uměním a tento trend povyšuje naše vaření opět na další úroveň.

Dopady popularizace

Začnu třeba u nás. Pravdou je, že není kuchyňské průkopnice, která by vlastní kimčchi podle různých, ale ve své podstatě stejných receptů nenaložila a nepodávala na stůl. Stejně na tom jsou naši šéfkuchaři. Kimčchi již není jenom v  asijských restauracích, na jídelníčku se objevuje v menu stejně jako svíčková, smažený sýr, guláš nebo řízek. Trochu přeháním, ale jen jsem tím chtěla dát jasně najevo, že zdomácnělo i u nás. V případě, že se vám nechce fermentovat, seženete kimčchi i v obchodech.

Jak přežít zimu, zhubnout a navíc si utužit zdraví

Číst článek

Britové reagovali po svém. Nedávno, v období pandemických opatření, zjistili, že prodej kimčchi dosáhl osminásobku! To nenechalo zodpovědné osoby na Ostrovech v klidu a občané dostali následné doporučení: „Kimčchi je svačina, která se hodí k sušenkám, avokádu a jablkům.“

I Italové si kimčchi všimli. Země kulinářských zázraků přispěchala Jihokorejcům na pomoc proti Číně. Ta si totiž původ kimčchi začala nárokovat, ovšem vše nelze okopírovat a vydávat za své. Zpravidla se najde země původu toho či onoho výrobku. Italové Korejce podpořili větou: „Kimčchi je korejské jídlo, první záznamy se objevily v literárních textech dynastie Joseon“ a prý neexistují žádné dokumenty o vývoji kimčchi mimo korejské území.

Naši rakouští sousedé dopadli podobně jako Britové. V době uzávěrek společnosti začali ve velkém vyrábět domácí pochoutku přesně podle receptů pocházejících z Jižní Koreje.

Kimčchi je naše

Neděláme si na jeho původ nárok, stejně jako na italské těstoviny, anglickou snídani, segedínský guláš nebo japonské sushi. Fermentované pekingské zelí na korejský způsob se zabydlelo v kuchyních celého světa a právem sem patří. Z jídla národního kulturního dědictví se stalo jídlem mezinárodním.

Promyšlená akce korejského ministerstva kultury, sportu a cestovního ruchu poukázala mimo jiné na fakt, že jídlo je identitou a kulturou každého národa a přitom patří nám všem, aniž bychom museli krást jeho vlastnictví nebo se domáhat určení původu zástupem ostřílených právníků.

Kimčchi o to nestojí a my si na něm chceme v klidu pochutnat. K tomu jsem na dnešek připravila pokrm, v němž kimčchi ochutí kousky kuřete a dodá nám tolik potřebné vitamíny, minerály a jiné živiny. Navíc je nízkokalorické! A o to nám teď právě jde. Tedy alespoň mně.

Pikantní kuře s kimčchi

Ingredience:

• 2 kuřecí prsa bez kůže
• 200 g kimčchi
• šálek edamame fazolí, mohou být i mražené
• 2 menší mrkve
• šálek čerstvých nebo naložených bambusových výhonků
• 2 jarní cibulky
• 1 větší pak choi
• 1 lžíce olivového oleje
• hrst čerstvého koriandru

Na miso dresink:

• 1 lžíce miso pasty
• 1 lžíce (light) sójové omáčky
• 1 lžíce rýžového octa
• 2 lžíce limetkové šťávy
• 1 lžíce sezamového oleje
• 5 cm čerstvého zázvoru

Postup:

Nejdříve naložíme kuře do marinády. Kuřecí prsa omyjeme, osušíme, nakrájíme na středně velké kousky a dáme do hlubší misky. Přidáme nakrájené kimčchi, smícháme a necháme v chladu alespoň 3 hodiny (nebo i přes noc) odpočinout.

Kuchyně pro šlechtu i gondoliéry. Procházka po tom nejlepším, co se v Benátkách tradičně připravuje

Číst článek

Pokud máme edamame fazole mražené, vložíme je do vařící vody a povaříme 10 minut nebo dokud nebudou měkké, vyjmeme, okapeme a dáme stranou. Připravíme dresink tak, že nejdříve oloupeme a nakrájíme zázvor na malé kostičky, smícháme v misce s ostatními ingrediencemi a dáme stranou.

Rozehřejeme olivový olej ve větší a hlubší pánvi, přidáme kuře s kimčchi a na středním ohni vše lehce orestujeme, dokud kuře nebude úplně propečené; mělo by stále zůstat křehké, což je asi za 10–15 minut restování. Poté přidáme edamame fazole, oloupané a na ostrém struhadle nakrouhané tenké plátky mrkve a na šikmo nakrájené jarní cibulky (jejich bílou i zelenou část), na pár minut vše osmahneme. Sejmeme z ohně a směs servírujeme s nakrájeným pak choi, vše zalijeme miso dresinkem. Nakonec dochutíme nasekaným čerstvým koriandrem.

Dagmar Heřtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít