Řízení v chaotickém Íránu? Musíte se stát chameleonem, radí tatrovácká posádka
V Íránu se musíte stát chameleonem. Přizpůsobit se chaotické dopravě bez jasných pravidel je jediná možnost, jak nenabourat. Taková je aspoň rada cestovatele Marka Havlíčka, jehož expedici Tatra kolem světa 2 na Radiožurnálu pravidelně sledujeme. Na venkově jsou prý cesty příliš úzké a velká íránská města zase připomínají mraveniště, kde řidiči místo blinkrů používají spíš klakson.
„Za kilometr a půl budeme sjíždět doprava,“ hlásí dopředu navigátor Erik Hutter. „U šipky doprava?“ přesvědčuje se znovu šéf posádky a nyní i řidič Marek Havlíček. V kabině přestaly fungovat některé z přístrojů, a tak si cestovatelé trasu raději potvrzují napřímo. Zvlášť když v rušném provozu není prostor na chybu.
„Funguje tu právo silnějšího a odvážnějšího. Často vedle sebe stojí tři auta a ten, kdo se do odbočovacího pruhu tlačí nejvíc a kdo má nejobouchanější auto, tak většinou vyhraje. Všichni ostatní se o svá nová auta bojí,“ směje se Marek a přiznává, že v tomhle má 17tunová expediční tatrovka trochu výhodu: na úzkých íránských silničkách je většinou ta největší.
Často to je ale naopak problém, zvlášť ve městech, kde jsou jen titěrné jízdní pruhy a na tříproudé silnici v Íránu potkáte klidně šest aut naráz. Jindy, většinou na venkově, je někdy k projetí skalní průrvy nebo uličky mezi domky potřeba naštelovat auto na centimetry. Kilometr výprava jede klidně 20 minut, a dobrodruzi pak trika mají z nervů úplně durch.
Jedou, kam se vejdou
„Řízení je v Íránu stejně chaotické jako v celé Asii. Kdo byl v Číně, Thajsku nebo v podobných zemích, tak má přibližnou představu o tom, jak to funguje v praxi,“ nastiňuje Erik a souhlasí s Markem, že na silnicích panuje čirý blázinec.
„Když se jím ale všichni řídí stejným způsobem a jedou tam, kam se vejdou, a pokračují plynule pořád dopředu, tak to riziko nehod je v řadě ohledů možná i menší než při našich západních pravidlech,“ míní.
Růženín, tyrkys, lazurit. Tatrovácká expedice nahlédla pod ruce íránským šperkařkám
Číst článek
Používají vůbec íránští řidiči blinkry? „Tady nikdo nebliká, nikdo nedodržuje pruhy, po kterých máme jet, a všichni si na té silnici dělají, co chtějí. Troubí na sebe a jsou nepředvídatelní…“ rozčiluje se zpoza volantu Marek. Na místní provoz si ale už zvykl, přeci jen je se svou posádkou v Íránu už skoro tři měsíce.
Ví proto, že řidič musí být pořád ve střehu. Do toho ale v kabině sleduje třeba teplotu brzd nebo tlak pneumatik. A ještě se stihne rozhlížet kolem.
„Občas tu vidíme nějaké nápisy nebo billboardy, které zrcadlí íránsko-americké vztahy. A všude kolem silnic vlajou vlajky,“ popisuje Marek.
Za íránskými vlajkami se tatrovácké posádce otevírá nádherný pohled. Na obzoru se tetelí vzduch u úpatí vysokých vyprahlých hor, na kterých přes léto uschla tráva. A ony teď do dálky září jasně zlatavou barvou.
Tatrovácký zápisník
Expedice Tatra kolem světa 2 vyrazila na svou dlouhou výpravu přes 70 států planety na konci února. Reportáže z míst, která navštíví, vysíláme pravidelně – každou středu dopoledne na Radiožurnálu. Vždy v sobotu odpoledne pak členům expedice telefonujeme živě. Všechny díly zápisníku najdete také na serveru iROZHLAS.cz.
