Roky trpěla následky chronické žilní trombózy. Teď je díky miniinvazivnímu zákroku v pořádku

Chronická pánevní trombóza má na svědomí otoky nohy, křečové žíly, ale i bércové vředy. Na sál se u nás kvůli ní dostane několik desítek lidí ročně. Onemocnění postihuje žíly, které jsou v končetině nejvýše a vedou až do oblasti pánve. Při zákroku musejí lékaři nejprve uzavřenou žílu najít a pak ji pomocí speciálních balonků roztáhnout. Ve vinohradské nemocnici v Praze se na tyto zákroky specializují.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

bolest nohou, trombóza, křečové žíly

bolest nohou, trombóza, křečové žíly | Zdroj: Shutterstock

„Noha mi začala těžknout, pocitově jsem ji měla jako kámen,“ vypráví třicátnice Kristýna. Pánevní žilní trombózu prodělala už před 15 lety. „Šla jsem na pohotovost za pět minut dvanáct, nohu už jsem měla trochu fialovou. Ale naštěstí to dobře dopadlo.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Andrey Skalické z operace chronické pánevní trombózy

Léta užívala léky na ředění krve. Po dvou těhotenstvích se ale začal její stav zhoršovat. Chronicky uzavřené pánevní žíly způsobují ucpání odtoku krve z nohy. Lékaři se proto rozhodli pro operativní zákrok v lokální anestezii.

„Přímo do žilního systému zavedeme katetr a vstřikem kontrastní látky zobrazíme skutečný stav žilního řečiště, o kterém víme, že ho má pacientka uzavřené v oblasti pánve,“ shrnuje cévní lékař Tomáš Hauer, jak bude se svým týmem postupovat.

Průběh operace sledují lékaři na rentgenových snímcích | Foto: Andrea Skalická | Zdroj: Český rozhlas

„Následně se pomocí tohoto zavedeného katetru pokusíme různými dalšími pracovními nástroji projít tímto uzávěrem pánevních žil nahoru k dolní duté žíle. Jakmile projdeme vodičem, tak pak už můžeme roztahovat balonky, vyztužovat stenty a obnovit tak přímý tok z končetiny směrem k srdíčku.“

Když krev neteče rovně

Když se lékař přesvědčí o tom, že pacientka necítí bolest, zavede malým vstupem pod kolenem dlouhý vodič. Na monitoru pak sleduje, jak se katetr posouvá nahoru směrem ke kyčelnímu kloubu nahoru.

3:31

Léky na cukrovku bude moci předepisovat praktický lékař. Doteď to mohl dělat pouze specialista

Číst článek

„Nadechnout – a vydechnout,“ žádá operatér pacientku, aby na chvíli kvůli rentgenování zadržela dech. „Tady vidíte, že žíla má v sobě takové bílé zářezy – to je jizvení po té prodělané trombóze. A ty objížďky, to jsou mimo jiné i křečový žíly, které pacientku trápí,“ popisuje Tomáš Hauer.

„To, že krev neteče rovně, vytváří v noze veliký žilní tlak a způsobuje všechny potíže – otok, bolesti. A to je důvod, proč zákrok děláme.“

Stenty a balónky

Lékaři se teď budou snažit v oblasti uzávěru rozšiřovat žílu. Balonky budou nafukovat pomocí přístroje, který se podobá pumpičce na kolo.

„Překvapivá může být měrka, která dosahuje až 26 barů,“ ukazuje intervenční radiolog David Lauer. „Balonky se při angioplastice nafukují často na mnohem vyšší tlak než třeba pneumatiky u kol nebo automobilů.“

Nástroje, které lékaři při zákroku používají | Foto: Andrea Skalická | Zdroj: Český rozhlas

Tomáš Hauer připravuje Kristýnu na možné nepříjemné pocity. „Kdyby se zvyšovala intenzita bolesti, tak sama od sebe říkejte,“ žádá pacientku. Pomocí balonků si pak vytvoří v pánevních žilách cestu pro následné vložení stentů.

„Stent je roura z pletiva, která má velkou sílu, je takzvaně samoexpandibilní – to znamená, že ten materiál má neustále tendenci se roztahovat do šíře,“ vysvětluje operatér. Lékaři jich zavedou do pánevních žil hned několik, musejí totiž pokrýt krevní řečiště v celé jeho délce.

„Jsme v oblasti malé pánve a nafukujeme balonky ve studentech tak, abychom je dostali na požadovanou šíři,“ popisuje Tomáš Hauer aktuální fázi zákroku. „Musíme to dělat pomalu, aby to jednak pacientku nebolelo a jednak aby nám to neprasklo. Musíme být šetrní,“ zdůrazňuje.

3:33

‚Všude bylo plno krve.‘ Ženu skalpoval stroj v práci, lékaři z Vinohrad jí pomohli při raritní operaci

Číst článek

Operace skoro bez jizvy

Přibližně po hodině a půl na sále je cévní lékař při pohledu na rentgenový snímek s výsledkem zákroku spokojen: „Super výsledek – obnovená přímá cesta, krásný odtok do dolní duté žíly.“

Radost má i Kristýna a doufá, že už ji chronické obtíže dál trápit nebudou. Místo pod kolenem, kudy lékaři nástroje zaváděli, se teď ještě musí po dobu 15 minut pevně držet. „Ještě tam pak dáme pojistnou kompresi,“ doplňuje David Lauer.

V podkolení zůstala pacientce jen drobná ranka. „To je asi to největší kouzlo všech těchto intervenčních vaskulárních výkonů: spoustu věcí jsme schopni vyřešit z miniinvazivního vstupu,“ vyzdvihuje radiolog.

Díky zákroku přestanou pacientku trápit otoky nohy i křečové žíly. Do budoucna se také vyhne bércovému vředu.

Andrea Skalická, and Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme