Jordánsko obnovuje po dvou letech turismus. Láká na pozůstatky nejstarších osídlení na světě
První lidská sídla vznikala kolem řek nebo v blízkosti stezek, kudy putovali různými směry obchodníci se zbožím. Obchodní stezky bylo třeba chránit. Vznikaly tedy hrady a pevnosti. Jedním z nejstarších důkazů osídlení je citadela v metropoli Jordánského hašimovského království Ammánu. Kdysi to byl kvetoucí pahorek nad městem s množstvím vodních nádrží a důmyslným systémem rozvodu vody. Dnes je to sluncem rozpálená skála.
Honem, honem, pospěšte si. Nebo také: rychle, rychle, jdeme. Takhle volá průvodce Fadi ala Majda a také jeho kolegové na skalní vyvýšenině nad Ammánem, kde bývala obranná citadela. Slunce tady neúprosně praží, je tu velké vedro, a proto se musíme pohybovat rychle.
Jsme osm set metrů nad mořem na ammánské citadele. Tady se potkávaly různé kultury, které toto území obývaly. Nejprve Amonité, potom Řekové, poté Římané, a nakonec přišli také Arabové. A právě po prvních obyvatelích tohoto regionu, Amonitech, dostal Ammán svoje dnešní jméno.
Vápencová vyvýšenina byla podle průvodce Fadího obydlená už pět tisíc let před naším letopočtem. Žily tady kmeny Ammonitů, potom sem přišli Římané a potom Arabové.
Studně vykopané v době Osmanské říše vlastně nebyly studně, ale byly to cisterny, protože tady hlavně shromažďovaly dešťovou vodu, když náhodou napršelo. Tu pak rozváděly po celém městě. Nebyla to tedy voda, která by sem prosakovala z Jordánu, protože jsme osm set metrů nad mořem a studně byly asi tak šedesáti metrové.
Ve středu dějin
Fadi říká, že tady na ammánské citadele se střetávají dějiny, protože nalevo od nás je Herkulův chrám, to je řecké a římské období. Před námi jsou ruiny byzantského kostela, to se pozná podle korintských sloupů, a vpravo zbytky paláce arabského, islámského osídlení.
Palác postavený v sedmém století našeho letopočtu je vlastně ve tvaru kříže, má čtyři apsidy a jednu velikánskou kouli, která je dnes dřevěná, tehdy možná byla z kamene.
V muzeu ammánské citadely panuje příjemný chládek. Tady je možné si prohlédnout vykopávky z různých částí Jordánska.
Ředitel muzea Taher Gonmeen upozorňuje zvláště na plastiku, která je vyrobena ze sádrovce a pochází přibližně z období 6,5 tisíc let před našim letopočtem. Ukazuje dvě hlavy, dvě srostlé postavy, dokonce s očima a vlasy. Je to prý nejstarší socha, jakou kdy člověk udělal.
V muzeu je možné projít si od neolitického období přes dobu bronzovou, železnou až do řeckého helénistického období, a přes římské vykopávky až do islámské doby, to znamená do současnosti. A když vyjdeme z muzea ven, tak se zase zarazíme o tu vlnu vedra.
Vedro je opravdu velké. Fadi říká, že v létě tady mohou teploty dosahovat až 39 stupňů. Proto je dobré si na ammánskou citadelu vzít pokrývku hlavy, třeba šátek nebo čepici, namazat se nějakým opalovacím krémem a rozhodně si s sebou vzít také vzít lahev vody.
