Krušné hory by se mohly stát součástí UNESCO
Krušné hory mají pověst území zničeného povrchovou těžbou hnědého uhlí. I přesto by se brzy mohly stát součástí světového dědictví UNESCO. Německo chce za oba státy podat návrh na zapsání už za necelé dva roky.
Návrh zahrnuje území o velkosti zhruba 6 tisíc kilometrů čtverečních s větší částí na území Saska. Jde ale jen o samotné Krušné hory, kde se stovky let těžilo stříbro, cín, měď a další rudy. Uhelné pánve pod nimi a krajiny zničené povrchovým dolováním se návrh netýká.
„My Krušné hory vnímáme z české strany jako zničené vlivem jiné důlní činnosti, než je rudné dolování, které zde má tradici od 12. století,“ vysvětluje ředitelka oblastního muzea v Mostě Libuše Pokorná.
Příspěvek Dagmar Cestrové o možnosti přidání Krušných hor na seznam světového dědiství UNESCO.
Zároveň dodává, že nejde jen o technické památky: „Kulturní památky jako hrady, zámky, kostely a kláštery by bez zisku z rudného dolování vůbec nemohly vzniknout.“
S nápadem využít místa, která jsou v mnoha ohledech v Evropě unikátní, a zapsat je mezi světové dědictví, přišli Sasové. Celému území by to přineslo větší pozornost především turistů, a tudíž spoustu šancí na rozvoj. Brzy ale zjistili, že těžba rud byla v Krušných horách na obou stranách dnešní hranice tak propojena, že se česká část nedá oddělit.
„Projekt Montanregion světové kulturní dědictví byl zahájen v roce 2003. Ke dni 1.2.2013 by na německé straně mělo dojít k předložení žádosti a v roce 2014 by mělo dojít k definitivnímu rozhodnutí,“ říká Jane Ehrentrautová z německé univerzity ve Friebergu.
Saští odborníci vybrali už 55 objektů v celém Krušnohoří, které chtějí do světového dědictví zahrnout. Hlavním partnerem hornické univerzity ve Friebergu a německého spolku Montanregion je v tomto záměru Ústecký kraj.
„Německá strana už je dál než my,“ říká radní kraje Jana Ryšánková. Ředitelka mosteckého oblastního muzea Libuše Pokorná si ale myslí, že vytipovat 12 až 15 objektů, které by prošly, se podaří.
