Není to jen přírodní zkáza. Za povodně v Česku může i lidská činnost, ukazuje mezinárodní studie
V našem regionu spadlo při nedávných povodních nejvíc srážek v historii měření a jde o čtyřdenní srážkový rekord s velkým náskokem. Tyto srážky zároveň byly nejméně o sedm procent silnější a celkově v této podobě dvakrát pravděpodobnější kvůli člověkem způsobené změně klimatu. Ukazuje to nová a pro Česko přelomová studie, kterou zpracoval mezinárodní tým klimatologů z iniciativy World Weather Attribution.
„Spalování uhlí, ropy a plynu zdvojnásobilo šanci, že takováto událost nastane,“ říká o počasí, kvůli kterému Česko a okolní země zažily letošní ničivé povodně, spoluautorka studie Friederike Ottová.
Klimatoložka z Imperial College v Londýně patří ke světové špičce v oboru tzv. atribučních studií. Ty pravidelně zkoumají právě souvislost extrémních meteorologických jevů s oteplováním planety. Teď vůbec poprvé taková vznikla pro událost na českém území.
Šéf meteorologů: Sucho před povodněmi bylo pozitivní, první vlnu srážek pohltilo vyprahlé území
Číst článek
„Studie také ukazuje, že intenzita dešťů ve střední Evropě mezi 12. a 16. zářím byla kvůli změně klimatu o sedm procent intenzivnější. Ale reálně podle pozorování víme, že to mohlo být až o dvacet procent,“ poukazuje Otto na to, že modely využité ve studii jsou spíše konzervativní, pokud jde o úhrn srážek.
Do třiceti let se svět ještě více oteplí, podle vědců překročíme hranici dvou stupňů Celsia oproti předprůmyslové éře. Podobné bouře za takových podmínek budou ještě o polovinu pravděpodobnější než dnes a také přinesou nejméně o dalších pět procent více srážek, uvádí studie.
Náklady povodní
Za rekordními srážkami totiž podle autorů studie stály faktory jako extrémně vysoká teplota atmosféry a také evropských moří. To vytváří předpoklady pro vodní párou nasycenější vzduch s větším množstvím energie – a tím pádem i dobré podmínky pro silnější deště a následné povodně. Ty teď jen v Česku poničily celá města, škody se počítají v desítkách miliard, zemřelo pět lidí a další se pohřešují.
Celkově je v Evropě zatím dvacet čtyři obětí těchto povodní a zasažené země mohou k obnově po katastrofě využít deset miliard eur z fondů EU.
„Je mnohem, mnohem dražší nic proti změně klimatu nedělat než naopak. Tyto povodně stály obrovské sumy peněz, ale taky lidské životy. Takže kdo předstírá, že si nemůžeme dovolit dobrou klimatickou politiku, tak si zahrává s lidskými životy. Je to nepoctivé a naprosto nepřijatelné,“ tak zní poselství nové studie politikům ve střední Evropě, odpověděla na otázku Českého rozhlasu Friederike Ottová.
Na pomoc po povodních vyplatily úřady práce 74,4 milionu. Většina žádostí je z Moravskoslezského kraje
Číst článek
Atribuční studie týmu World Weather Attribution vznikají už devět let pro vlny veder, požáry i právě silné deště a povodně. Vědci při tom využívají recenzovanou metodologii a snaží se výsledky přinést co nejrychleji. Obracejí se vždy také na experty z oboru z daného regionu.
Za Česko to byli tentokrát Veronika Šustková a Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, Petr Skalák z ústavu Czechglobe Akademie věd a Michal Žák, meteorolog a klimatolog České televize a Matematicko-fyzikální fakulty univerzity Karlovy.
Kromě nich se zapojil třeba Polák Bogdan Chojnicki. Klimatolog z univerzity v Poznani vysvětluje, proč hrála člověkem způsobená změna klimatu v těchto povodních důležitou roli, když i jeho země zažila podobně ničivou katastrofu také v roce 1997, kdy bylo skleníkových plynů v atmosféře mnohem méně než dnes.
„Povodně přicházejí. Takové je tu prostě klima. Dříve nebo později to tenhle region zažije znovu. Jenže změna klimatu znamená, že takový armageddon přijde znovu dřív, než očekáváte. Změna klimatu úplně mění pravidla hry a naše společnost na to není připravená. Domy a infrastrukturu opravíme – ale jsme dost bohatí, abychom to dělali každých 25 let? Nebo možná každých deset?“ pokládá Chojnicki řečnickou otázku.
Adaptace regionů
Podle vědce poznaňské univerzity povodně v Polsku, Česku a dalších zemí znovu ukazují potřebu snižovat emise skleníkových plynů z fosilních paliv. „Vysvětlit to našim politikům je neuvěřitelně těžké. Zato ruské zbraně je dovedly přesvědčit okamžitě, aby začali vyvíjet atomové elektrárny. Na to stačilo začátkem roku 2022 několik týdnů,“ všímá si Chojnicki.
Zásadní otázkou je podle něj ale také adaptace, a to především horských regionů na častější a intenzivnější deště, jako byly ty letošní.
„Opravovat tam infrastrukturu ve stylu, jak byla postavena doteď, je podle mě ztráta času a peněz. Víme, že tyto události budou častější a intenzivnější a měli bychom tedy stavět tak, aby to bylo udržitelné a odolné v době změny klimatu,“ myslí si poznaňský klimatolog.
„Ale týká se to i měst a dalších oblastí,“ dodává Maja Vahlbergová z Klimatického centra Červeného kříže a půlměsíce, další ze spoluautorek studie.
„Při plánování toho, jak nakládat s krajinou a jak znovu vybudovat infrastrukturu v ohrožených městech, bychom měli brát ohledy na to, co nám říkají projekce změny klimatu do budoucna,“ myslí si švédská výzkumnice.
