Shodit, nechat narůst a vytlouct dotvrda. Koncem února začínají jeleni shazovat parohy
Na konci února shazují jeleni parohy, zato srncům už v této době rostou nové. Trvá to tři až čtyři měsíce. Zajímavé je, že parohatá zvěř parohy vytlouká a podle toho, o jaké větve je vytlouká, získávají na barevnosti.
„Paroh vyrůstá na pučnicích, které jsou na lebeční kosti parohaté zvěře. Paroh je tedy produktem kosti,“ přibližuje Jan Velík, předseda Okresního mysliveckého sdružení Žďár nad Sázavou.
Shodit, nechat narůst a vytlouct dotvrda. Kvalitní parohy bez práce nenarostou
„Zatímco roh je produktem kůže a není nikdy shazován. Paroh jako produkt kosti je shazován každým rokem. A každým rokem obdivujeme to, co příroda umí. Je neuvěřitelné, že paroh naroste za tak krátkou dobu do obřích rozměrů,“ žasne.
Dobře rostlý jelen může nosit na hlavě až patnáctikilovou ozdobu. „Takoví jeleni jsou v Maďarsku. Tohle nosit na hlavně, to je šílené, ale svědčí to o tom, že tam mají na rozdíl od nás skvělé podmínky,“ říká myslivec.
Vápník a fosfor
Parohatá zvěř potřebuje spoustu minerálů, nejdůležitějšími složkami jsou vápník a fosfor.
„Paroh, když roste, je chrupavčitý a obepnutý lýčím, které vyživuje paroh. A když paroh dozraje, tak lýčí začne svědit a zvíře ho začne vytloukat. Parůžek je v době ronění plný krve a jakékoliv poranění může způsobit deformaci,“ popisuje myslivec Velík.
Ekologický přínos vlků? Vědci zjišťují, jaký mají šelmy vliv na obnovu lesů, když loví přemnoženou zvěř
Číst článek
Doba, kdy parohatá zvěř shazuje parohy, je různá. Ale růst trvá vždy tři až čtyři měsíce.
Srnci shazují parohy v listopadu a nové jsou hotové v březnu. Staří jeleni shazují na konci února, mladí až na přelomu března a dubna, daňci ještě o něco později.
Jak se tvoří barva
Když je tvorba parohů u konce, parohatá zvěř se snaží lýčí odstranit.
„Hledají větve a vyhledávají ty slabé a tenké. Když si zvíře vybere olši, paroh je zabarven do tmava, u borovice také. Ale když vytlouká srnec polní někde na bodláku, tak je to světlý paroh, on ho nezabarví,“ přibližuje myslivec.
Lýčí potřebují zvířata z parohu dostat, protože je svědí. „Nikdy ale nenajdete lýčí pohozené někde v trávě. Je totiž plné živin a zvíře ho vždy sežere,“ uzavírá Velík.
