Daňové ráje mění klima. Kácení pralesů je ze dvou třetin financováno z podezřelých zdrojů
Odpovědnost západního světa za masivní kácení pralesů je větší, než se může zdát. Pokud chce brazilský zemědělec pokácet kus pralesa, aby si mohl zřídit sójovou plantáž nebo pastvinu pro dobytek, půjčí si peníze mimo jiné z takzvaných daňových rájů. A právě do nich své peníze anonymně ukládají velké západní firmy. Všimli si toho vědci ze stockholmského výzkumného centra.
Studie v odborném magazínu Nature se zaměřila na pralesy v Amazonii. Právě jejich úbytek má totiž výrazný vliv na klima po celé planetě. Na jejich kácení v letech 2000 až 2011 banky v takzvaných daňových rájích poslaly částku 18 miliard dolarů, tedy přibližně 400 miliard českých korun.
Tohle množství tvořilo 68 procent všech poskytnutých investic. Podle Vojtěcha Koteckého z analytického centra Glopolis to ale není nic překvapivého.
„Už desítky let víme, že ve světě probíhá masivní černý obchod, zejména se zvířaty a rostlinami. Pašuje se slonovina, tygři, nejrůznější vzácné druhy zvířat. Velká část těžby dřeva pochází ve světě z ilegálních zdrojů, je to nezákonně vytěžené dřevo ze státních pozemků,” popisuje pro Český rozhlas Plus.
Peníze mimo kontrolu
Článek podle Koteckého přichází s novým rozměrem celé věci. „Zjišťujeme, že dokonce i legální činnosti jsou dost často financovány z velmi podezřelých zdrojů, zejména penězi z daňových rájů,” říká.
O daňových rájích se mluvilo před několika lety, například při zveřejnění takzvaných Panama Papers či Paradise Papers. Kvůli těm vznikla i samotná studie. Výzkumníci se chtěli podívat na to, jak se existence daňových rájů promítá do životního prostředí.
Daňové ráje fungují tak, že si velké firmy založí dceřiné společnosti se sídlem v zemích, jako je Mauricius, Kostarika nebo Seychely. Banky v těchto zemích jim poskytnou naprosto anonymní konta.
„Ty peníze jsou mimo jakoukoliv kontrolu, daňových úřadů i veřejnosti. Tím pádem mohou být investice z těchto kont využity k činnostem, které jsou buď nepříjemné pro danou firmu, například se nekryjí s jejími etickými zásadami, nebo jsou na hraně kriminální činnosti. Slouží například ke korupci politiků,” vysvětluje pro Český rozhlas Plus odborník na rozvojovou spolupráci z organizace Social Watch Tomáš Tožička.
Hypoteticky by tak mohla existovat firma, která si zakládá na svém ekologickém chování, a přitom skrze své dceřiné společnosti v daňových rájích financuje kácení pralesů nebo nelegální rybolov. To je druhá oblast, na kterou se švédští a nizozemští výzkumníci zaměřili.
Nelegální rybáři jedou
V oblasti rybolovu by podle nich bylo vhodné spíše než o daňovém ráji mluvit o lodním ráji. Jisté země se nezajímají o to, co lodě plující pod jejich vlajkou dělají.
Oblast nejsilnějšího ledu v Arktidě poprvé v historii taje, hrozí jí nenávratné škody
Číst článek
Pouhá čtyři procenta lodí mají na stožáru vlajku třeba Panamy, Kostariky nebo Belize. A přitom 70 procent zjištěného nelegálního rybolovu se děje právě na takových lodích. To je podle Vojtěcha Koteckého alarmující.
„Nelegální rybolov je jedním z důvodů, proč kolabují populace ve světových oceánech. Velká část současného lovu ryb probíhá naprosto nelegálně nebo s utajovanými úlovky,” upozorňuje. Pomoci by mohla větší mezinárodní kontrola a tlak na to, aby každá země důsledně kontrolovala své lodě a jejich činnosti.
Účinnější pravidla pro využívání světových oceánů jsou také jedním z aktuálních témat OSN. Velkou roli by hrálo i zastavení odtoku peněz do daňových rájů. V takovém případě by na financování drancování přírody nebyly peníze.
