„Při větších větrech, ale někdy i při menších tady padají stromy, padají před auta,“ rozhlíží se nezávislý místostarosta Podolí Petr Čandrla po silnici pod svahem, ze kterého se naklání stromy.
Nejžádanější jsou stromky od 50 do 200 centimetrů. Na plantáži rostou i větší stromy, které dosahují až pěti metrů. Ty většinou zdobí náměstí měst a obcí.
Kůrovce, který se objevuje v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, je podle správců lesů i ochranářů téměř nemožné zastavit. V polských Stolových horách lesnicí napadené stromy neodstraňují.
Ačkoliv může městská zeleň působit zejména dekorativním dojmem, spektrum ekosystémových služeb, které stromy poskytují, je široké a vede třeba k lepší adaptaci na klimatickou změnu.
Silničáři sice minulý rok vysázeli téměř za každý pokácený strom jeden nový, třetinu z nich ale na jiných místech než v původních alejích podél silnic.
Dražší může být krmná sója, hovězí maso, a samotní Brazilci si razantně připlatí i za elektřinu. Tu totiž země vyrábí hlavně z vodních elektráren, které jsou teď „na suchu“.
Minulý měsíc amazonský prales v Brazílii přišel o 877 kilometrů čtverečních. Od začátku roku to je už více než 8000 kilometrů čtverečních, což je rozloha srovnatelná s velikostí Plzeňského kraje.
K ujednání se hodlá připojit přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládají rozsáhlé tropické lesy.
Loni na podzim dostávali v Dolní Cerekvi za kubík smrkového dřeva 800 korun, na začátku roku už ho prodávali za více než 2000. A teď je cena na trhu ještě vyšší.
Státní Lesy České republiky mohou kácet pouze na přesně určených lokalitách a šetrnými způsoby přesně podle rozhodnutí Národního parku Šumava. Státním lesům se to takové rozhodnutí nelíbí.
Lesy České republiky začaly kácet v Boubínském pralese kvůli kůrovci. Prales je přírodní rezervace, a tak proti kácení vystoupilo Hnutí Duha a žádá zastavení těžby u Inspekce životního prostředí.
Projekt za 120 milionů korun je nyní ve fázi získávání stavebního povolení. Proti kácení se postavila nejprve občanská iniciativa Rodiče za klima, její nesouhlasný dopis podepsalo zatím 380 lidí.
V loňském roce se na světě vykácelo nebo vypálilo 11,9 milionu hektarů deštných lesů. Podle organizace Global Forest Watch byl rok 2019 co do odlesňování podle ní třetí nejhorší od roku 2000.
Magistrát se podle spolku Pankrácká společnost pokouší obejít práva občanů tím, že oznámil zahájení stavebního řízení linky metra D v úseku Pankrác – Nové Dvory pět dní po vyhlášení nouzového stavu.
Kůrovec letos napadne až 60 milionů kubických metrů dříví, v příštím roce se pak objem může zdvojnásobit až na 120 milionů metrů krychlových, předpovídá think-tank Czech forest.
Magistrát podle primátora neměl jinou možnost než kácení desítek stromů, které mají udělat místo pro bytový dům, povolit. Chybu podle něj udělala městská část, která na investora málo tlačila.
Před kácením musí vždy existovat nějaká konkrétnější zjištění, z nichž vyplývá reálné nebezpečí pádu stromu. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud, verdikt je dostupný na jeho webových stránkách.
Vydání výjimky kritizovalo ekologické Hnutí Duha, které rozhodnutí Správy CHKO Šumava označilo za nesprávné a stanovené omezující podmínky za velmi nedostatečné.
Lesníkům z jižní Moravy už usychají i dříve odolné duby a buky. Kvůli suchu posledních let stromy nerostou, mají krátké větve a předčasně shazují listí.
Jen v červenci bylo podle ústavu zničeno 2254 kilometrů čtverečních vegetace, což je třikrát až pětkrát více než ve stejném období v posledních čtyřech letech.
V národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks došlo k masivní těžbě smrků. Ministerstvo životního prostředí, které kácení povolilo vydáním výjimky ze zákona, hájí postup bojem proti kůrovci.
Kácení stromů v Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala u Doks mělo zamezit šíření kůrovce do nejcennějších částí tohoto území. Výjimka byla udělena pouze pro nahodilou těžbu kůrovcového dříví.
