Zadat do aplikace, navrtat kmen a nalít herbicid. Ochránci přírody vytáhli do boje s invazními druhy
Koniklece, orchideje, vstavač kukačka nebo prstnatec bezový. Jen několik příkladů vzácných květin, které rychle mizí z české přírody, a to často kvůli jiným, invazním druhům rostlin a stromů. Ochránci přírody a vědci tomu ale nechtějí nečinně přihlížet a proti těmto nepůvodním druhům vyrazili do boje.
Záchranná mise se odehrává například na přírodní památce Fládnitzské vřesoviště, o kterou se stará Správa národního parku Podyjí. Nepřítelem je v tomto případě akát.
Reportáž Michala Šafaříka o boji s invazivními druhy na přírodní památce Fládnitzské vřesoviště
„Trnovník akát se v národním parku vyskytuje na ploše zhruba 150 hektarů, což je opravdu velká plocha,“ popisuje jeden ze správců národního parku Podyjí Robert Stejskal.
„Soustředíme se na vybrané lokality, jako je třeba tahle přírodní památka, ale většinu plochy zatím necháváme bez zásahu, protože šance to tam změnit je v podstatě minimální,“ dodává.
Vrtačka a herbicid
Boj s akátem není jednoduchý. Jenom pokácet ho totiž nestačí. Kořeny by přežily a vyrostl by z nich nový kmen.
„Jedinou cestou je použití herbicidu, nejúčinnější metodou je injektáž,“ vysvětluje Stejskal. „Herbicid aplikujeme do otvorů vyvrtaných v kmeni stromu, dírky musejí být po celé délce obvodu. Pravidlo je, že jakou má strom tloušťku, tolik dáváme herbicidu. Ředíme ho jedna ku jedné s vodou,“ doplňuje.
To znamená, že má-li kmen průměr pět centimetrů, aplikuje se pět mililitrů roztoku. „Celé to netrvá ani dvě minuty. Takto malý akát odumře během pár měsíců,“ popisuje dále správce parku.
2:57
Invazní ryby karas stříbřitý nebo střevlička východní decimují život v rybnících na Třeboňsku
Číst článek
Jde o bezpečný postup likvidace. Herbicid zasáhne pouze konkrétní strom a nepoškodí okolí, dá se tedy použít i v tom nejcennějším prostředí. Existují ale i jiné metody boje s invazními druhy – třeba trávy, které se rychle rozrůstají, spásají koně.
Mapovací aplikace
Ochráncům přírody, konkrétně z národních parků Podyjí a České Švýcarsko, v jejich úsilí pomáhají vědci z České zemědělské univerzity (ČZU) – vyvíjejí speciální mapovací aplikaci.
„Aplikace nám umožňuje v terénu zaměřit a vymapovat porosty těch nepůvodních invazních druhů,“ vysvětluje vedoucí projektu Likvidace invazních druhů v praxi Kateřina Berchová z ČZU.
Ochránci přírody do ní poté zadávají další údaje, aby aplikace správně vyhodnotila postup zásahu. Jde například o plochu, na které se druh vyskytuje, nebo o takzvanou fenologickou fázi, tedy zda strom aktuálně plodí, či ne.
Mapovací aplikace nicméně není jediným cílem projektu. Tím bude hlavně jakýsi ucelený návod, jak s invazními druhy bojovat, a to nejen v národních parcích.
„Ta výsledná metodika by měla být aplikovatelná v chráněných krajinných oblastech, ale i pro odbory ochrany přírody krajských úřadů, které mají na starosti různá maloplošná chráněná území, jako jsou přírodní rezervace a památky,“ doplňuje Kateřina Berchová.
Metodika bude hotová v dubnu příštího roku, první semináře pro správce lokalit ale vědci uspořádají už letos na podzim.
