„Už nemluví scestně, to je správný okamžik, kdy měl být vyšetřen znalci,“ řekl novinářům obhájce Vít Pavko, který bude navrhovat dopracování znaleckého posudku z psychologie.
V národním parku České Švýcarsko se podle Lukáše Žáka z České zemědělské univerzity narodilo minimálně osm vlčat. Na základě záběrů z fotopastí ale soudí, že jich může být i deset.
„Hrozba požárů je přítomná nepřetržitě. Na změnu chování návštěvníků nesázíme,“ říká pro Radiožurnál mluvčí správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Mláďata mohli zabít predátoři a sokolům při hnízdění neprospívá ani turistický ruch. Zoolog Valášek uvedl, že zatímco u nás je 150 kilometrů turistických cest, na saské straně je to 400 kilometrů.
Od požáru z července 2022 se toho dle botaničky Ivany Markové změnilo hodně. „Všude vyskočily semenáčky břízy a dnes už jsou to mladé stromky výšky po kolena, místy až po ramena,“ říká.
I přes tyto údaje chtějí hoteliéři v oblasti národního parku od vlády kompenzace. Zhruba 60 podnikatelů a politiků se podepsalo pod otevřený dopis adresovaný premiérovi Petru Fialovi (ODS).
Statistici mají k dispozici data z penzionů či kempů – počítají tedy jen ty návštěvníky, kteří v místě přenocují. Data mobilních operátorů odhalují i výletníky, kteří ubytovacích služeb nevyužili.
Obžaloba byla podle Doušové tento týden poslána ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Trestnou činnost podle Doušové doznával částečně, motiv mužova jednání není jasný.
Bezpečnostní těžby okolo obydlených oblastí, velkokapacitní vaky s vodou v terénu nebo nová čtyřkolka s hasičským vybavením – taková protipožární opatření učinil národní park za uplynulý rok
Lokalita, kde se oheň rozhořel, je vzdušnou čarou vzdálena asi pět kilometrů od místa, kde hořelo loni v létě. Tehdy se oheň rozšířil také ve špatně dostupném terénu.
Záchranná mise se odehrává například na přírodní památce Fládnitzské vřesoviště, o kterou se stará Správa národního parku Podyjí. Nepřítelem je v tomto případě akát.
U jedné ze smeček, která se pohybuje u Krásné Lípy kolem Kyjovského údolí, se podařilo potvrdit nejméně čtyři vlčata. Počty dalších se snaží odborníci z České zemědělské univerzity upřesnit.
Vlky na území dnešního Českého Švýcarska člověk vyhubil nejpozději v roce 1756, kdy byl na území českokamenického panství údajně odstřelen poslední jedinec.
Byl to největší požár v Česku. A vypukl před rokem. Jak se od té doby krajina v Českém Švýcarsku změnila? Co vyrůstá z popela a jak bude vypadat za deset dvacet let?
Požářiště nevypadá jako jednolitá poušť, spíš jako pestrá mozaika různě prohořelých porostů, kterou už osidlují nejranější sukcesní druhy jako kapradina hasivka orličí i náprstník.
„Zeleň je sice nejlepší klimatizace, ale za cenu velkého odparu. Spotřebuje to hodně vody. Musíme si uvědomit, že pokud je vedro, tak je vedro nezávisle na tom, jak naše města vypadají,“ tvrdí Storch.
„Garantujeme, že pokud by vznikl lesní požár do dvou tisíc kilometrů od našich hranic, tak to pokryjeme námi zajištěnými vrtulníky,“ slibuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Při šesti kontrolách inspektoři u jednoho stánku zjistili, že prodejce nabízí pyrotechnické výrobky kategorie F4, tedy pyrotechniku, která představuje velké nebezpečí.
Pachatel, který se k činu přiznal, je bývalý dobrovolný strážce. V tuto chvíli je ve vazbě. „Přírodní proces je na počátku, ale řadě míst dochází k obnově,“ říká ředitel Petr Kříž.
