‚Vždy se najde někdo, kdo v parku nebo okolí ohýnek udělá.‘ Před dvěma roky zasáhl České Švýcarsko požár
Přesně před dvěma roky zasáhl Národní park České Švýcarsko rozsáhlý požár, vůbec největší v historii Česka. Oheň se nakonec rozšířil zhruba na 1600 hektarů lesa a tři týdny s ním bojovalo na 6000 hasičů. V jakém stavu je příroda teď? A jaká opatření proti požárům se podařilo zavést? „Hrozba požárů je přítomná nepřetržitě. Na změnu chování návštěvníků nesázíme,“ říká pro Radiožurnál mluvčí správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Jak se dva roky od požáru daří přírodě? Kdyby někdo nevěděl, že v národním parku před dvěma lety hořelo, poznal by to dnes?
Ještě by to stále poznal. Jakkoliv se plocha velice bouřlivě zmlazuje, celá je teď zarostlá pionýrskými dřevinami, dominuje jim bříza, nachází se tam i jiné druhy, třeba topoly, osiky nebo borovice.
Nepřístupná zůstává Gabrielina stezka a Edmundovy soutěsky. O Pravčickou bránu ani plavbu na lodičkách ale nepřijdete, říká mluvčí Správy NP České Švýcarsko Tomáš Salov
Pořád ještě jsou ty jiné druhy velikosti semenáčku, břízy jsou třeba metrové až dvoumetrové. Stále ještě je znát, že to je požární plocha, že tam jsou ohořelé stromy nebo jejich torza. Ještě pořád je vidět, že to je požářiště.
A jsou dva roky po požáru ještě některé části parku nepřístupné?
Je tomu bohužel tak. Jedná se zejména o Gabrielinu stezku, která spojuje Mezní louku s Pravčickou bránou, anebo Edmundovu soutěsku, kde obec provozovala velice oblíbenou plavbu na lodičkách.
Nicméně je potřeba říci, že důležité cíle v oblasti Hřenska jsou stále přístupné, například Pravčická brána je přístupná buďto ze směru od Hřenska, anebo i od Mezní louky po alternativní trase, po Mlýnské cestě. Ani o lodičky návštěvníci nepřijdou, protože se na nich můžou svést v Divoké soutěsce.
Řada opatření
I letos v létě jsou v Čechách horka stejně jako před dvěma roky. Hrozí znovu požáry?
Hrozba požárů je pro nás přítomná prakticky nepřetržitě. A to dokonce i nezávisle na tom, jestli je deštivější počasí, nebo ne, protože České Švýcarsko vyniká velice prosychavým podložím, takže když třeba jemně zaprší, voda se okamžitě prosákne do hlubších vrstev a nezůstává moc na povrchu.
Je to pískovcová oblast. Snažíme se všemožně přijímat opatření, abychom riziko požárů snížili, nicméně je tady s námi stále přítomné.
Jaká jsou ta protipožární opatření?
Je toho opravdu celá řada, je to velmi dlouhý seznam. V zásadě opatření sahají od preventivních těžeb v okolí obcí, které mají případně usnadnit hasební zásah, aby se hasiči do terénu dostali, až po instalace zdrojů vody.
Pracujeme ale i s návštěvnickou veřejností, protože většinu požárů z nějakého důvodu, buďto neopatrností, anebo z jiných důvodů, založí člověk. Máme například v platnosti dynamické opatření, které podle stupně požárního nebezpečí řídí i možnosti pohybu návštěvníků po lese.
Obžalovaný kvůli požáru v Českém Švýcarsku je dočasně na psychiatrii. Soud odročil líčení na neurčito
Číst článek
Pracujeme i s hasičským záchranným sborem, takže máme třeba offline mapovou aplikaci, která pomáhá hasičům, aby se dobře orientovali v tom velice složitém a náročném terénu.
Vnímáte, že se od toho velkého požáru nějak změnilo chování návštěvníků, nebo se pořád potýkáte s rozděláváním ohňů tam, kde se to nemá?
Na změnu chování návštěvníků příliš nesázíme. Jakkoliv tedy s veřejností pracujeme, tak jsme vysoce navštěvovaná oblast a v tom velkém množství návštěvníků se vždycky najde někdo, kdo si myslí, že pravidla pro něj buďto neplatí, anebo si eventuálně myslí, že když někde rozdělá oheň, tak potom zvládne i potýkání se s jeho následky.
Lidé si třeba často myslí, že pro ně není problém ohniště dohasit, že to umí, že se vyznají. Stále je potřeba věnovat tomuto tématu pozornost a stále se setkáváme s případy, kdy nám někdo buďto v okolí národního parku, v CHKO Labské pískovce anebo přímo v něm ohýnek udělá.
Poslechněte si celý rozhovor z nahrávky v úvodu článku.
