„Sondy do ledovců v Grónsku a v Antarktidě prozrazují, že za posledních sto let přibýval oxid uhličitý v atmosféře stokrát rychleji než v jakémkoli jiném období za posledních 800 000 let,“ uvedl glaciolog. „Odpovědnost lze přisoudit pouze činnosti člověka,“ myslí si.

„Od poloviny 80. let se zvyšují teploty. Až do té doby zůstával v létě, a to i ve výškách pod 3000 metry, na ledovci sníh, který led chránil a zároveň se z něj utvářela další (ledová) vrstva,“ vysvětluje Colucci. „Dnes ovšem v létě často vidíme, že sněhová pokrývka mizí. Led zůstává odkrytý slunci a taje,“ dodává.

Italský vědec má za to, že pokud se globální oteplování do několika desetiletí nezastaví, mohly by jednou provždy zmizet ledovce ve východních a středních Alpách. Vzestup teplot by podle něj přestály jen ledovce v Alpách západních, které jsou nejvyšší.

Tání ledovců se netýká pouze Alp, nýbrž všech horských pásem světa, od And po Himálaj, obou pólů i arktické tundry, připomíná Colucci. „Země jako Peru, Chile a Indie se ohledně zásobování vodou spoléhají na horské ledovce a mohly by se dočkat problémů,“ upozornil.

„Rozpuštění ledovců na pólech by mohlo vést k zatopení ostrovů a pobřežních oblastí. Jen samotné Grónsko - bez uvážení všech dalších zdrojů - by přispělo ke zvednutí hladiny moře o pět až 30 centimetrů,“ uvádí příklad italský vědec. „Tání permafrostu (zmrzlé půdy v polárních oblastech) může uvolnit nezměrné množství metanu, který výrazně přispívá ke skleníkovému efektu,“ řekl Colucci.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít