‚Kdy jindy než teď.‘ Česká bioložka vyráží na expedici zkoumat rychle tající tropické ledovce
Mrazák a motorová pila – i to patří k vybavení polární vědkyně Marie Šabacké. Poveze si ho na expedici do rovníkové Afriky. Čeká ji totiž výzkum tropických ledovců. Ty jsou jen na několika místech na světě. Bioložka proto míří do pohoří Ruwenzori na hranicích Ugandy a Konga.
„Tropické ledovce definujeme jako ty, které se nacházejí mezi obratníkem Raka a Kozoroha. Africké ledovce jsou vlastně horské ledovce, takže něco, co známe z Alp – takové menší, které jsou mezi horami,“ vysvětluje Radiožurnálu Marie Šabacká.
„Pohoří Ruwenzori je spíše klasické pohoří, kde se nacházejí ledovce na nejvyšších horách. Dnes už jsou jen na poměrně malém území, kolem třech nejvyšších hor,“ doplňuje.
Tropické ledovce jsou zatím málo vědecky probádané, ale přitom velice ohrožené. Mizí totiž mnohem rychleji než ledovce jinde na světě.
„Ledovec vzniká ze sněhu a srážek. Ve srážkách jsou údaje o klimatu té doby a uchovávají se v ledovci. Když vrtáme ledem, tak prostupujeme do minulosti. Můžeme z nich získat informace o minulém klimatu, jak třeba vypadalo léto. Informace, které z tropických oblastí nemáme, tak ztrácíme tím, že ztrácíme led,“ popisuje.
‚Musí následovat činy.‘ Irsko jako druhá země na světě vyhlásilo stav klimatické nouze
Číst článek
Mladá vědkyně z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zkoumá různé živočichy, kteří v ledu žijí. Vzorky pořizuje díky zhruba metrovým vrtům v ledu. K dalšímu sbírání materiálu pak používá i motorovou pilu. To když chce vzorky z podloží pod zhruba pětadvacet metrů vysokým ledovcem.
„Je kamenné podloží a na tom ledovec sedí. Často tam bývají i vzduchové díry nebo se tam může dostat voda, takže je to místo, kde se mikroorganismům daří. Není tam světlo, často ani kyslík, takže to jsou jiné typy mikroorganismů, které získávají energii jinak. Motorovou pilou se navrtáme k sedimentu ledu, který je na bázi,“ vysvětluje.
Záchrana minulosti
Osmatřicetiletá Šabacká jede do Afriky díky půlmilionovému grantu Nadačního fondu Neuron. Jeho spoluzakladatelka Monika Vondráková vysvětluje, proč se v programu Expedice Neuron rozhodli podpořit právě mladou bioložku.
„Její expedice nám přišla unikátní v tom, že ledovce v sobě ještě uchovávají historii o Zemi. A problém je, že tají. Abychom mohli vyčíst ta data, tak nám přišlo alarmující, že kdy jindy než teď. Navíc je to žena, která se nebojí velkých výzev a jde do terénu,“ popsala.
Obří kolonie tučňáků v antarktickém Halleyově zálivu je minulostí. Ledovec nebyl dost silný
Číst článek
Na expedici se Marie Šabacká chystá příští rok v lednu. Jako vůbec první chce taky porovnat vzorky polárních a tropických ledovců a zjistit, co mají společného.
„Jsou tam souvislosti a je pro nás důležité, jakým způsobem se adaptují organismy na tohle prostředí a jak se rozšiřovaly v minulosti. Zajímá nás, jestli tropický ledovec je jiným ekosystémem, či je podobný těm alpským, polárním. Ukazuje se, že byly izolované dlouho, tak zde evoluce mohla probíhat jinak – jsou tam jiné typy organismů,“ uzavírá.
Svůj výzkum představí také v úterý na debatě Nadačního fondu Neuron. V Centru architektury a městského plánování o svých expedicích budou mluvit taky přírodovědec Jan Dungel a Arthut Sniegon s Tomášem Jůnkem, kteří se věnují záchraně africké divočiny.
