Čtvrtý den pražského povstání: Německo kapitulovalo, ale v Praze se stále ještě bojovalo
Lidé po celé Evropě si dnes připomínají 75. výročí konce druhé světové války. Německo se vzdalo! Je vítězný den! - takové a podobné nápisy se objevovaly na titulních stranách evropských novin ráno 8. května 1945. Ten den vstoupila v platnost bezpodmínečná německá kapitulace. V Praze se v tu dobu pořád bojovalo. Povstání proti nacistickým okupantům ale i tady mířilo k vítěznému konci.
Zatímco většina Evropy slaví 8. května v euforii konec války, v Praze se stále bojuje. Zoufale, ale úspěšně se povstalci bránili především na Pankráci a v okolí Smíchova. Marie Dubská vzpomínala pro projekt Paměť národa na kritické okamžiky bojů o Staroměstskou radnici. Povstalcům nosila jídlo a zraněným pomáhala do sklepa.
„Tam jsme se všichni loučili, to jsme čekali, že tam vtrhnou a všechny nás postřílej. Jenomže oni se strašlivě báli, Němci - sovětské armády, takže oni se všichni snažili včas utéct vstříc Američanům.“
Třetí den pražského povstání: útok jednotek SS, důležitá úloha vesnic a problémy na severu
Číst článek
Němci už věděli, že jejich vrchní velení podepsalo v Remeši a následně v Berlíně kapitulaci. Přesto dál bojovali a vraždili obyvatelstvo Prahy.
„Proto lze klasifikovat jejich další jednání za válečné zločiny. A oni se jich skutečně dopouštěli. Většina z nich bojovala, vraždila po celé Evropě. Vlastně už to byli takové stroje na zabíjení. Prostě pro ně už lidský život neměl žádnou hodnotou, žádnou cenu,“ připomíná historik Jindřich Marek z vojenského historického ústavu.
Obsazení Masarykova nádraží
Lubor Šušlík vyprávěl Paměti národa, jak se byl po skončení povstání podívat na Masarykově nádraží. Nacisté ho obsadili, když postupovali ze Žižkova. A zavraždili tam asi 60 lidí, kteří tam byli schovaní.
„To už byli ale ti mrtví odklizení a už tam byla kytička. Říkali nám, že to bylo hrozný, že je prostě postavili do řady a každého pátého střelili parabellou nebo osmatřicítkou do týla a takhle je tam prý stříleli jako králíky.“
‚Zůstaňme odvážní.’ Projev premiéra, generálního ředitele rozhlasu a dalších k 75. výročí Pražského povstání
Číst článek
Už od dopoledních hodin 8. května vyjednávali povstalci s velitelem německých jednotek wehrmachtu v Protektorátu generálem Rudolfem Toussaintem. Ve čtyři hodiny odpoledne podepsal před Českou národní radou kapitulační protokol. Pražany o tom k večeru informuje Český rozhlas.
Rozkaz Československého vojenského velitelství. ‚Buďtež ihned zastaveny nepřátelské akce v Praze a okolí dle dohody s německým velitelstvím.‘
Jednotky SS
Němci skutečně začínají z Prahy odcházet. Snaží se dostat k Plzni do amerického zajetí. Některé jednotky SS ale stále dělaly problémy.
Německý Červený kříž přestane pátrat po pohřešovaných z války. Stále přichází tisíce žádostí
Číst článek
„Především na Pankráci – sice začali ustupovat, ale vzali s sebou stovky civilních rukojmí do Zbraslavi. A kde ještě esesáci stále zneklidňovali a stříleli na povstalce – to byl ten smíchovský úsek,“ říká historik Jindřich Marek.
Varování, že někteří nacisté nedodrží úmluvu o zastavení palby, zní i z rozhlasových přijímačů. ‚Všechen pražský lid zůstává tedy ve střehu a odpoví rázně na každé další případné porušení tohoto ujednání ze strany německé.‘
Na drtivé většině míst se už ale nebojuje. A 9. května kolem čtvrté hodiny ranní přijíždí do Prahy Rudá armáda. Pro Pražany to znamená definitivní potvrzení, že válka skončila.