V hlavním městě si ve čtvrtek lidé připomínali 77. výročí začátku Pražského povstání. K pietnímu aktu se tradičně sešli také před budovou Českého rozhlasu na Vinohradech.
Česko si připomíná začátek Pražského povstání v roce 1945. Lidé se v závěru druhé světové války, pět dnů po sebevraždě nacistického vůdce Adolfa Hitlera, postavili na odpor nacistickým okupantům.
Co definuje vztahy mezi Českem a Británií? Jsou intenzivnější po zveřejnění informací o útoku ruských agentů na muniční sklad ve Vrběticích? Hostem Radiožurnálu byl britský velvyslanec Nick Archer.
Staroměstská radnice byla podle historika Tomáše Jakla symbolem převzetí moci. Jak řekl v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz, radnice i domy v okolí proto byly během bojů vážně poškozeny.
Není pochyb, že se nemálo lidí za povstání zachovalo obdivuhodně. Na výzvy rozhlasu se asi 30 tisíc lidí do povstání zapojilo – bojovníci, spojky, zdravotníci a další.
Začalo to v Přerově 1. května spontánním povstáním českého lidu proti okupantům. Skončilo kapitulací a odchodem německých vojáků a příjezdem Rudé armády do Prahy 9. května.
Zatímco většina Evropy slaví 8. května v euforii konec války, v Praze se stále bojuje. Zoufale, ale úspěšně se povstalci brání především na Pankráci a v okolí Smíchova.
V Praze začaly nejtvrdší boje povstání proti německým okupantům. Přestože Německo ten den podepsalo kapitulaci, vojáci wehrmachtu a jednotky SS zatím odmítali složit zbraně.
Prakticky přes noc vyrostlo po Praze téměř 1600 barikád. I přes vytrvalý, nepříjemný déšť se do jejich budování zapojilo zhruba 100 tisíc Pražanů. Rozebrali asi 300 tisíc metrů krychlových dlažby.
Důležitost tohoto dne připomněl kromě předsedy vlády i generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, předseda Senátu Miloš Vystrčil nebo předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.
Od té chvíle už rozhlas vysílá výhradně česky. Pro národ, který šest let strádal pod nacistickou diktaturou, jde o obrovské povzbuzení a impuls. Lidé začínají strhávat německé symboly a nápisy.
Slavnostního setkání se zúčastnil prezident Miloš Zeman, ministr obrany Lubomír Metnar (za hnutí ANO) i náčelník generálního štábu Aleš Opata. Na místě byli také váleční veteráni a pamětníci.
