‚Voláme českou policii, české četnictvo.‘ Před 77 lety začalo Pražské povstání
Česko si připomíná začátek Pražského povstání v roce 1945. Lidé se tehdy v závěru druhé světové války, pět dnů po sebevraždě nacistického vůdce Adolfa Hitlera, postavili na odpor nacistickým okupantům. Pieta k 77. výročí události se mimo jiné konala před budovou Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici.
Právě před rozhlasem 5. května povstání začalo, když tehdejší hlasatelé odmítli proti vůli nacistů vysílat v němčině. Pietního aktu se účastnil mimo jiné předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS a slovenský velvyslanec Rastislav Káčer.
Odpoledne se bude vzpomínat i u pražského pomníku Obětem povstání v blízkosti mostu Barikádníků, na náměstí Míru v Plzni nebo v Chodské ulici v Domažlicích.
‚Všichni do Českého rozhlasu!‘
5. května roku 1945 začal rozhlas v brzkých ranních hodinách vysílat výhradně česky. „Pozor, pozor, důležitá výzva!“ znělo z rozhlasových přijímačů.
Pražské povstání připomněla v reportáži s dobovými zvuky Zuzana Machálková. Poslechněte si
Němci toho dne obklíčili budovu rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Vysílání poslouchal i František Bystřický, který bydlel nedaleko. „Najednou jako gramofonová deska, když selže. A v tom už pan hlasatel začal volat o pomoc,“ vzpomínal.
„Všichni do Českého rozhlasu! Jsou zde stříleni čeští lidé! Přijďte co nejdříve!“ žádal opakovaně hlasatel.
Před rozhlasem se shromáždili povstalci, kteří začali strhávat německé nápisy a odzbrojovali německé vojáky. A začal tvrdý boj. Na místě se ozývaly výbuchy granátů a střelba.
Od rozhlasu 5. května
6.00 „Je právě sechs hodin.“
12.33 „Voláme českou polici do rozhlasu, střílí se zde!“
12.34 „Voláme českou policii, české četnictvo, české vojsko, aby přišly do Českého rozhlasu na Fochově třídě na Vinohradech!“
12.35 „Všichni do Českého rozhlasu! Jsou zde stříleni čeští lidé! Přijďte co nejdříve! Přijďte nám na pomoc!“
12.36 „Esesáci nás chtějí vyvraždit. Přijďte nám na pomoc! Přijďte ihned.“
12.44 „Voláme všechny Čechy! Přijďte nám ihned na pomoc! Esesáci zde vraždí české lidi!“
„Tady bylo padlých, tady bylo krve, to bylo hrozný. Sbírali jsme raněný, pomáhal jsem je nosit a nosili jsme je k nám do bytu. Ošetřovali jsme je, zavazovali, trhali jsme prostěradla, abychom je mohli obvazovat,“ vyprávěl před časem pamětník Bystřický.
I přes dramatické události rozhlas vysílal dál a vyzýval povstalce k odporu: „Bratři spolubojovníci, Československá armádo – vytrvej, vytrvej! Každá minuta odboje je budoucím vítězstvím. Vítězstvím, které se blíží každým okamžikem! Vytrvat!“
Podle historika Prokopa Tomka z Ústavu pro studium totalitních režimů hrál v těchto dnech rozhlas zásadní informační roli.
„Pokud byl v českých rukou, tak mohl koordinovat akce, informovat lidi na celém území, protože informace byly do té doby pochopitelně německou stranou a protektorátním režimem cenzurovány,“ vysvětluje.
Povstalce povzbuzovalo i vysílání na vlnách BBC: „Haló, Praho! Haló, Praho! Voláme naši českou Prahu, jejíž lid povstal v hrdinnému osvobozujícímu boji, aby vyhnal německé vetřelce ze stověžatého hlavního města naší země.“
V Praze bojovalo přes 30 tisíc povstalců, postavili na dva tisíce barikád. Dnem nejtěžších bojů byl 7. květen.
„Klíčový moment byl 7. května podpis kapitulace v Remeši. Tam bylo stanoveno, že do půlnoci 8. května se mají zastavit německá vojska a vzdát se nepříteli, který stojí před nimi. Prakticky se měli nechat zajmout a válka měla skončit,“ připomíná Tomek.
V Praze se ale 8. května ještě bojuje. Kapitulační protokol podepíše velitel německých jednotek wehrmachtu v protektorátu až odpoledne. Nad ránem 9. května pak do Prahy vjely první sovětské tanky. Ještě ten den k večeru rozhlas obnovil vysílání z poničené budovy na Vinohradské třídě. Při Pražském povstání padlo podle dostupných informací asi tři tisíce Čechů.
