Většina z téměř 30 tisíc obyvatel musela opustit domovy v rámci největší vysidlovací akce, která v protektorátu proběhla. Někteří však mohli zůstat a také zůstali.
49:39
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Generála Antonína Husníka poslali do vězení nacisté i komunisté. Oba totalitní režimy 20. století tohoto statečného vojáka považovaly za hrozbu. Věznili ho celkem dvanáct let.
17. listopadu roku 1939 vtrhli němečtí vojáci na vysokoškolské koleje v Brně, Praze a Příbrami. Pozatýkali přes 1200 studentů. Většina z nich skončila v koncentračních táborech.
Česko si připomíná začátek Pražského povstání v roce 1945. Lidé se v závěru druhé světové války, pět dnů po sebevraždě nacistického vůdce Adolfa Hitlera, postavili na odpor nacistickým okupantům.
Ivan Kolařík ztratil své falešné doklady, ve kterých měl fotografii své snoubenky i s věnováním. Už pátý den po seskoku se proto rozhodl, že spáchá sebevraždu.
Shovívavost a neschopnost vypořádat se s domácím odbojem vyčítal vůdce Třetí říše Adolf Hitler jeho předchůdci Konstantinu von Neurathovi. Němci sice vítězili, Berlín ale nechtěl nic ponechat náhodě.
S pokusy s jedovatým plynem jako prostředkem pro vraždění začal nacistický režim už na podzim 1939. Prvními oběťmi přísně tajného programu s názvem T4 byli pacienti psychiatrických klinik.
Příběh skupiny kolem velvyslance Aleksandra Ładośe postupně odkrývají polští historici. Zatím našli seznamy se jmény 3000 lidí, kteří měli být tímto způsobem zachráněni. Válku přežila zhruba třetina.
Válka začala 1. září 1939 po události v Gliwicích, kde nacisté sami inscenovali přepadení tamního rozhlasu Polskem. Týden po tom, co Molotov a Ribbentrop podepsali v Moskvě sovětsko-německý pakt.
Před 80 lety demonstrovalo Československo odhodlání bránit se hitlerovskému Německu. Vláda vyhlásila mobilizaci a pohraniční pevnosti obsadily tisíce vojáků. Německo hrálo o Sudety a stupňovalo tlak.
Veřejnoprávní média k 80. výročí Mnichovské dohody připravují řadu speciálních pořadů. Česká televize nabídne pořad Dnes před 80 lety, Českýho rozhlas pak bude vysílat speciál z Ústí nad Labem.
„Skládáme dohromady drobné informace, abychom zjistili, kdo a odkdy dokdy hrál jakou roli ve vražedném soukolí Adolfa Hitlera,“ vysvětluje státní zástupce Jens Rommel.
O ostudě, nepřijatelném úletu a poškozování Česka komentují někteří politici slova prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka. Mediální zástupce hlavy státu přirovnal Evropskou unii ke třetí říši.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo více než sto stran vojenských dokumentů z počátku druhé světové války. Odtajnilo unikátní spisy, ve kterých velitelé popisují první střety s nacisty v roce 1941.
Kola se musí točit pro vítězství, s tímto sloganem se nacistické Německo snažilo zvýšit kapacitu železnice během války. Kromě vojáků a zbraní ale jezdily po kolejích i transporty do koncentračních táborů. Dráhy se proto poté musely vypořádat s podílem na válečných zvěrstvech. Německé železnice to udělaly před několika lety. Po nich se přidaly i dráhy v Rakousku, které za války také patřily k třetí říši.