Spravoval ostrov, kde si nechal postavit podzemní observatoře. Jaký byl život Tycha Brahe?
Na Tycha Brahe si asi pamatujete ze školy především díky legendám o jeho podivné smrti. Další informace o tomto dánském astronomovi, který působil na dvoře krále a císaře Rudolfa II., ovšem už tak známé nejsou. Jen málokdo ví, že po dlouhou dobu spravoval ve jménu krále kdysi dánský, nyní už švédský ostrov Ven, kde najdete jeho muzeum.
V předsálí kostela, kde je výstava o Tychovi Brahe, vítá návštěvníky hvězdné nebe a především výbuch supernovy, kterou slavný astronom objevil. Po expozici mě provází Nina Peterssonová z muzea Tycha Brahe na ostrově Ven.
4:15
Domov Rossetské desky i čítárna Arthura Conana Doyla. Britské muzeum slaví 260 let
Číst článek
„Tycha adoptoval a vychoval jeho strýc. V té době to nebylo nic neobvyklého. Tím, že se majetek i titul dědil z otce na nejstaršího syna. Jeho strýc ale žádné děti neměl, a tak Tycha adoptoval a vychovával,“ vysvětluje. Adopcí strýc mladému Tychovi zajistil na tu dobu neobvyklou míru vzdělání.
Osudové zatmění
„Ve dvanácti začal chodit na univerzitu v Kodani, kde studoval právo, jazyky, rétoriku. Nejspíš proto, aby se stal lenním pánem, správcem majetku. Pak ale uviděl zatmění slunce a začal se opravdu zajímat o nebe a nebeská tělesa. Nejprve sám a pak přesvědčil svého strýce, aby změnil studijní plán na matematiku a fyziku,“ vypráví průvodkyně Nina.
Po studiích se Tycho zabýval vylepšováním měřicích nástrojů, je například autorem vylepšeného takzvaného astronomického sextantu. Později se pak přestěhoval právě na ostrov Ven.
Pánem ostrova Ven
O tom, že se přestěhuje na ostrov Ven, rozhodl dánský král Frederik druhý. „Ostrov tehdy celý spadal přímo pod krále a žily na něm asi dvě stovky farmářů a rybářů. Tycho se stal jeho vůbec prvním správcem,“ popisuje Nina Peterssonová. Mezi obyvateli ostrova ovšem žádné nadšení nezavládlo.
„Farmáři a rybáři na Venu byli na svou dobu extrémně svobodní. Do té doby sice platili králi o trochu vyšší daně, ale s příchodem Tycha najednou museli pracovat pro správce. Dva dny v týdnu, od úsvitu do soumraku. A to byla velká změna, jakýkoliv správce by byl neoblíbený.“
Podzemní observatoř
Své poddané Tycho Brahe použil jako stavitele nových observatoří. Během pěti let vznikly hned dvě, nejprve palác Uranienborg a později pod zem zakopaný Stjerneborg. Ten na rozdíl od svého předchůdce stojí dodnes. Na povrchu je z něj vidět jen pět nízkých žlutých věžiček s červenou střechou.
3:02
Komunistům vadil i Palachův náhrobek na Olšanech. Nechali ho odstranit, ostatky převezli do Všetat
Číst článek
„Observatoř byla postavená podle pěti Tychových nejlepších měřicích nástrojů,“ vysvětluje Nina. „Pomocí kalendáře a dobových materiálů jsme byli schopni zpracovat, jak vypadala měřící noc za Tychových dob,“ popisuje expozici uvnitř observatoře.
Přirozená smrt
Měření na Venu si Tycho Brahe užíval až do sporů s novým králem Kristiánem IV. Ten byl nespokojený s tím, jak moc se Brahe věnuje astronomii a jak málo spravování jeho majetku. Přes Itálii se pak Tycho Brahe dostal až do Prahy, kde také zemřel. A ačkoliv je jeho smrt opředena legendami, bylo to nejspíš velmi prosté.
„Domníváme se, že to byla poměrně obvyklá smrt. V roce 2011 jeho hrob znovu otevřeli a odebrali spoustu vzorků. Nic neukazuje na velkou dávku jedovatých látek. Jasné to není, ale víme, že si stěžoval na problémy s močovým měchýřem a vysoké horečky. Takže nejspíš to bylo vcelku přirozená smrt,“ myslí si průvodkyně Nina.
Na legendy o tom, že mu močový měchýř praskl při napjatém sledování oblohy nebo u královské hostiny, tedy můžete klidně zapomenout.
