Před 90 lety byl Masaryk počtvrté zvolen prezidentem. ‚Dospíval ke krizi politických elit,‘ říká historik
24. května 1934 byl Tomáš Garrigue Masaryk ve svých 84 letech počtvrté zvolen prezidentem. Volba se konala ve Vladislavském sále Pražského hradu a výsledky tajného hlasování byly jednoznačné: 327 hlasů pro Masaryka, protikandidát Klement Gottwald jich získal jen 38. „Věděl, že už je indisponován – hlavně co se týče zraku – tak se doslova naučil nazpaměť prezidentský slib," říká o Masarykovi historik Karel Straka z Vojenského historického úřadu.
Masarykovi bylo v době volby 84 let a zdraví už mu moc nesloužilo. Podle historika Karla Straky z Vojenského historického ústavu svoji kandidaturu dlouho zvažoval.
Masaryk se obával politické destabilizace, i proto se nakonec rozhodl v 84 letech znovu kandidovat. „Hlavní důvod tkvěl v tom, že osud republiky, kvalita demokracie mu ležely na srdci v podstatě jako ústřední věc v jeho životě,“ říká historik Karel Straka
„Dospíval vlastně k tomu, co bychom mohli nazvat krize politických elit. V republice sice bylo mnoho politiků, ale funkce prezidenta republiky vyžadovala, aby to byl skutečně člověk nadstranického formátu, obecně známá osobnost – nejenom v rámci Československé republiky, ale i na mezinárodní scéně,“ říká Karel Straka z Vojenského historického úřadu pro Český rozhlas.
Jako svého nástupce si Masaryk vybral tehdejšího ministra zahraničí Edvarda Beneše. Ten ale neměl dostatečnou podporu a Masaryk se obával politické destabilizace. I proto se nakonec rozhodl znovu kandidovat.
„Hlavní důvod tkvěl v tom, že osud republiky, kvalita demokracie mu ležely na srdci v podstatě jako ústřední věc v jeho životě. On si nepotřeboval plnit nějaké svoje ambice. Skutečně byla jeho nosnou životní ideou a on byl odhodlán se doslova pro československou demokracii obětovat,“ pokračuje historik.
Necelý měsíc před prezidentskou volbou v květnu 1934 se ale u Masaryka začaly projevovat následky prodělané mrtvice.
3:02
Prezident kmotrem a vkladní knížka k tomu. Lidé se na Masaryka často obraceli i při křtinách
Číst článek
„On věděl, že už je indisponován – zejména co se týče zraku – tak se kupříkladu doslova naučil nazpaměť prezidentský slib, ale naneštěstí na něj zřejmě zapůsobila atmosféra ve volbě a při slibu, tak text v zásadě zapomněl a muselo mu být pomoženo určitou nápovědou,“ popisuje Straka.
„To svědčí o tom, jak byl, přestože mu to komplikovalo zdravotní stav, schopen a ochoten opravdu investovat maximum,“ dodává. Po prezidentově slibu zazněly Vladislavským sálem výkřiky „Sláva“ následované dlouhým potleskem.
Svoje poslední funkční období už Masaryk nedokončil, abdikoval ale s výzvou pro občany tehdejšího Československa.
„Prezidentský úřad je těžký a odpovědný a vyžaduje proto plné síly. Vidím, že již nestačím, a proto se vzdávám. Byl jsem čtyřikrát zvolen presidentem naší republiky: snad mi to dává legitimaci, abych vás poprosil a celý národ československý i spoluobčany národností ostatních, abyste při správě státu pamatovali na to, že státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily,“ napsal Tomáš Garrigue Masaryk do abdikační listiny.
Prezidentského úřadu se kvůli zhoršujícímu zdravotnímu stavu definitivně vzdal 14. prosince 1935.
