Na nalezišti u Slaného archeologové objevili přes dva a půl tisíce předmětů, teď pracují na jejich očištění
Od léta 2018 do května loňského roku archeologové odhalovali jedno z největších pravěkých nalezišť na území Čech. Objevili ho díky stavbě obchvatu Slaného na Kladensku. Teď výzkumníci Archeologického ústavu Praha vyhodnocují pravěké nálezy, které se na místě našly. Jak probíhá očišťování nálezů od rzi sledoval v laboratoři v pražských Holešovičkách reportér Vojtěch Šrámek.
Naleziště u Slaného čítá na dva a půl tisíce rozličných prvků včetně hrobů, nádob, zbraní nebo šperků. Ty patřily třeba Keltům nebo kultuře se zvoncovitými poháry.
Přístroj na čištění předmětů je malý skleněný box. „ Uvnitř jsou skleněné kuličky unášeny vzduchem za pomoci tlaku, jsou to opravdu malinké kuličky, které dopadají na povrch předmětu, a tím ho očisťují, je to vlastně podobná věc jako pískování,“ popisovala pro Český rozhlas Plus restaurátorka Lucie Plotěná.
„Předmět vložíme dovnitř, uvnitř to začne tryskat a my sledujeme, jaké korozní produkty odpadávají a dáváme pozor, aby se nám to celé nerozpadlo,“ vysvětlovala Plotěná.
K analýze nálezů využívá rentgen, předměty očišťuje skalpelem nebo zubní vrtačkou a svoji práci sleduje mikroskopem z oddělení gynekologie. Nálezy pochází ze zhruba 4,5 tisíce let starého pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů, které je dosud největší v Čechách.
„Těch hrobů je tam tolik, že zatím jsme ještě nebyli překonáni, ale opět máme jen to, čím prošla ta budoucí silnice. Našli jsme tu například destičky, které fungovaly jako ochranný prvek pro střelce, který střílí z luku, aby se nezranil tětivou. Většinou byly tyto destičky vyrobeny z jemného kamene. Pochází z doby asi 2300-2400 let před naším letopočtem,“řekl pro Český rozhlas Plus archeolog Tomáš Bek.
Lidé z kultury zvoncovitých pohárů přišli do Slaného z východu, obsazovali Evropu od Polska až po Španělsko. Podle archeologa Tomáše Beka se jim u Slaného žilo dobře. „Jakmile se lidé v neolitu naučili obdělávat půdu a živit se zemědělstvím, tak to místo bylo pro ně úplně ideální. Byly tu lesy, spousta vody, zkrátka dokonalé místo pro zemědělce. Proto tam žily všechny kultury od neolitu až po dnešek. Máme doklady, že tu dříve byly vodní prameny, které tu už teď nejsou,“ vysvětloval Bek.
Další nálezy u Slaného se datují do 6.-8. století před naším letopočtem, jedná se o hallstattskou kulturu a doklad jednoho z nejstarších užití železa. U Slaného se také našly artefakty patřící Keltům, kteří byli tehdy v době svého největšího rozmachu.
Na podzim plánuje slánské muzeum výstavu některých nalezených předmětů.
