V Jihlavě na Hrádku studovala Hitlerova mládež. Při slavnostním otevření byl K. H. Frank
V Jihlavě stojí jedna z výběrových škol pro Hitlerjugend, které nacisté stavěli na území tehdejší Říše. Ta jihlavská byla otevřena jako poslední v roce 1944.
Svému původnímu účelu sloužila jihlavská škola jen rok. Budova ve starogermánském stylu, které si často všímají hledači dávných tajemství, se od svého vzniku alespoň zvenčí nezměnila. Dnes ji využívá policie a je až na několik výjimečných prohlídek veřejnosti nepřístupná.
V Jihlavě na Hrádku studovala Hitlerova mládež. Při slavnostním otevření byl K. H. Frank
Šestiletá škola
„Zde měla vzniknout mládežnická ubytovna s tím, že ten objekt měl být ještě rozšířen,“ říká jihlavský badatel Vilém Wodák, který komentuje prohlídky pro veřejnost. Dodává, že k hrádku mělo ještě patřit velké sportoviště, které bylo plánované v místě dnešního parkoviště u zoologické zahrady.
Škola pro německé chlapce byla koncipovaná jako šestiletá. „Základní předměty byly stejné jako na normálních středních školách. Důraz byl kladen na výuku cizích jazyků, a branné sporty,“ říká průvodce s tím, že studenti také museli hrát na hudební nástroj.
5:47
Clam-Gallasův palác se otevře veřejnosti. Je to jeden z nejlepších paláců své doby, chválí architekt
Číst článek
Základní kámen z roku 1941
Základní kámen školy byl položený v dubnu roku 1941. „První frekventanti se nastěhovali koncem roku 1943 a slavnostní otevření se uskutečnilo až 26. dubna 1944,“ říká Vilém Wodák.
Slavnostního aktu se tehdy zúčastnil německý státní ministr pro Čechy a Moravu K. H. Frank a další významné osobnosti.
Stavba školy se za uplynulá desetiletí zvenčí příliš nezměnila. Z plochého kamene nad vstupními dveřmi samozřejmě zmizela říšská orlice s hákovým křížem. Naopak nezmizela runa nad zadními dveřmi, značící symbol zrození.
Stropy, kamenné prvky
Interiéry školy byly postupně upravované podle potřeb dalších uživatelů. Zůstaly ale trámové stropy a některé kamenné prvky, jako například sloupy v jídelně, které jsou zdobené přírodními motivy. Na zadní terase stávala socha, údajně Odina, kterou dokumentují už jen dobové fotografie.
Na stavbě školy se podílely i jihlavské firmy. „Veškeré kamenné obložení a kamenické práce, to byla firma Hurda. Co se týče dodávek dřeva, to byla firma Weigner,“ vyjmenovává badatel. Na jedné z prohlídek Hrádku se mu přihlásila pamětnice, která vzpomínala na to, jak tatínkovi nosila na stavbu oběd.
Na konci druhé světové války byl už Hrádek vyklizený. „Podle svědectví jednoho ještě žijícího žáka už během dubna školu opouštěli. Podle možností buď pěšky nebo třeba na kole.“
