Pravda vítězí. Slavné heslo reformátora a kazatele Jana Husa je napsané na prezidentské standartě. Jan Hus se narodil v Husinci u Prachatic a podle biskupa plzeňské diecéze Československé církve husitské Filipa Štojdla byl mimořádně úspěšný.

„Byl kazatelem v Betlémské kapli, měl plno a lidé ho poslouchali, viseli mu doslova na rtech. Byl zpovědníkem královny a dokonce rektorem Pražské univerzity. A dokázal se své kariéry a růstu vzdát pro jednu jedinou věc, a to byla Boží pravda,“ řekl Radiožurnálu.

Jan Hus se inspiroval učením reformátora Johna Wycliffa. Ostře kritizoval poměry v katolické církvi, která se obohacovala prodáváním odpustků. Upozorňoval na její morální úpadek, za který podle historika Martina C. Putny částečně mohl i Karel IV.

„Jeden z důvodů zvlčení kléru a nespokojenosti veřejnosti byla právě příliš velká moc a sláva církevních institucí, které země nebyla schopna táhnout. V tomto smyslu by se tedy dalo říci, že za to vlastně mohl Karel IV.,“ popsal Putna.

Církev Husa kvůli jeho kritice označila za kacíře, jeho učení za herezi a vyloučila ho ze svého společenství. Přesto se Hus v listopadu 1414 dostavil na kostnický koncil, aby se tam z nařčení očistil. Když odmítl své učení odvolat, koncil po několika měsících rozhodl o jeho upálení.

Světec nebo kacíř

Podle historičky Evy Doležalové Jan Hus českou společnost napříč věky rozděloval.

„Na jedné straně se okamžitě vytvořil obraz Jana Husa jako světce a mučedníka. Proti němu se vytvořil obraz kacíře, který se proměnil ve škůdce a způsobil to, co dnes označujeme jako husitské války, zkázu království a poté také zánik velké slávy Lucemburské doby,“ řekla.

Postavu Husa jako sociálního reformátora zneužili ve dvacátém století třeba i komunisti.

Daniela Vítů, mst Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít