Jan Hus ideologický. Za minulého režimu byl osvětářem, sociálním reformátorem i komunistou
„Poprvé jsem o Husovi slyšel na základní škole. Paní učitelka nám říkala, že Hus byl středověký sociální reformátor, že to byl první komunista,“ vzpomíná religionista Martin Chadima na své první setkání s významným náboženským myslitelem Janem Husem.
Čím to, že komunistickému režimu se u nás po roce 1948 podařilo tak snadno obalit osobnost samotného Husa a i jeho dílo tak mohutným ideologickým nánosem?
Je až s podivem, že hrdina, který zemřel „pro pravdu“, byl po desetiletí nemilosrdně podáván ve zkreslené, ne-li rovnou záměrně vylhané podobě.
A nejde jen o tragikomické případy, ke kterým patří například projev pražského komunistického primátora Václava Vacka na oslavách 5. července 1945.
Husa vykreslil jako bojovníka za ideály pravdy a demokracie a za společenskou reformu, a Husity představil jako pracující středověký lid bojující proti německému útisku a za nový sociální řád.
„Hus byl první reprezentant našeho národa před celým ostatním civilizovaným lidstvem. První a nejznámější osobnost našich dějin. Usiloval hlavně o reformu života mravů a církevního zřízení, jakož i reformu soudobé společnosti. Mistr Jan Hus vyzvedl první před světem ideu pravdy, ideu demokracie posvěcené sebeobětováním vlastního života. Před staletími byla to idea pravdy, idea demokracie, která byla vyjadřována náboženskou a církevní terminologií. Bojovalo se tehdy i dnes proti německému útisku. Masy pracujícího lidu povstaly proti německým pánům a zámožným patricijům, povstaly k boji za nový sociální řád.“
Osvětář a sociální reformátor
Od 50. let byl Jan Hus systematicky líčen jako jazykovědec, spisovatel, osvětář, sociální reformátor ve službách pracujícího lidu a kritik poměrů v církvi. Vznikl obraz jakéhosi potulného kazatele, u kterého byla zcela vytěsněna skutečnost, že byl především katolickým knězem, usilujícím o církevní reformu.
V Age of Empires II budete moct vést do bitvy husity v čele s Žižkou, uvedli autoři hry
Číst článek
Vůbec nejzajímavější je, že deformovaný obraz většinová společnost v podstatě přijala.
„Ano, Hus v tom, v čem je nejdůležitější, totiž v náboženských otázkách, není vůbec jednoduchý. Vysvětlit jako názory dnešní sekularizované společnosti, na to nestačí pár jednoduchých vět,“ říká patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta.
Podle něj je pozoruhodné, jak snadno se podařilo různým ideologům vkládat do odkazu Jana Husa své představy o tom, jak jeho dílo uchopit a vysvětlit veřejnosti.
„Promítali si do Husovy osobnosti své ideály. Důraz na Husa sociálního, upřednostňovaný po 2. světové válce, byl až příliš jednostranný. Jistě, v Husově díle je přítomno povznesení vlastního národa. Je v něm sociální cítění a vědomí solidarity s lidmi na okraji společnosti. Je v něm i určitá zásadovost a pohledy na reformovanou křesťanskou víru. Ale především tam je Husův spirituální rozměr. To, co bylo dlouhá léta odsouváno kamsi do pozadí – a dnes bychom to měli znovu objevit.“
Hus na politickou objednávku
I Tomáš Butta považuje za podstatný a nadčasový odkaz Jana Husa v jeho důrazu na hodnotu pravdy v lidském životě, ke které lze dojít dialogem, nikoli důraznou mocí. Svérázným případem manipulace s Husovým odkazem byl téměř dvouhodinový film Jan Hus režiséra Otakara Vávry z roku 1954.
Barevné historické drama (součást trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem) viděly celé generace Čechů a Vávrovo pojetí dodnes do značné ovlivňuje nazírání většinové společnosti na osobnost Jana Husa.
Otakar Vávra toužil husovské téma filmově zpracovat delší dobu, ale umožnily mu to až politické změny po únoru 1948, jenže v té době spíš než o umělecký záměr šlo jen o politickou objednávku – a Vávra se na této vlně přízně komunistických politiků svezl.
Jeho film o Janu Husovi je přitom z hlediska filmařského řemesla kvalitní a srovnatelný s dobovou zahraniční produkcí.
V Historii Plus se nad dalšími manipulacemi s Husovým myšlenkovým odkazem zamyslí například historička Eva Doležalová, historik Jakub Smrčka z Husitského muzea v Táboře nebo literární historik Martin Putna.
