Rozhlas čekají sté narozeniny. Důležitou roli sehrál v květnu 1945 i v srpnu 1968
1945 nebo 1968 – klíčové roky pro Československo a rozhlas při nich vždy hrál důležitou roli. Československé dějiny navíc často kráčely v bezprostřední blízkosti jeho sídla na Vinohradské třídě, které se několikrát stalo i aktérem těchto dramatických událostí. V posledních letech je rozhlas připomíná i ve zpravodajsko-historických rekonstrukcích. Vraťte se teď s námi do časů bojů a vzdoru v dalším díle seriálu ke 100 letům Českého rozhlasu.
„Voláme všechny Čechy na pomoc do Českého rozhlasu,“ zněl signál, který se stal rozbuškou Pražského povstání v květnu 1945. V šest hodin ráno se z rozhlasu ozval Zděněk Mančal větou „Volá Český rozhlas“. Od té chvíle už rozhlas vysílal výhradně česky.
Jedním z ohnisek bojů Pražanů proti nacistickým okupantům se stala budova na Vinohradské 12. Právě boj o rozhlas byl v roce 2005 prvním pokusem o rekonstrukci historických událostí.
„Nebyla to ta zpravodajská rekonstrukce, kterou známe dnes. Byla to rekonstrukce těch událostí, kdy lidé chodili v dobových kostýmech, které se nosily v květnu roku 1945, a jezdily tu jednotky a vojenská technika z té doby,“ vypráví moderátor Radiožurnálu Jan Pokorný.
Bohatý rozhlasový archiv, síla představivosti posluchačů za doprovodu zvukových kulis a vyprávění zajímavých hostů – tak se zrodily historicko-zpravodajské rekonstrukce.
Čtvrtý den pražského povstání: Německo kapitulovalo, ale v Praze se stále ještě bojovalo
Číst článek
Vysílání Anthropoid
Loni na přelomu května a června připravil Český rozhlas celkem čtyři speciální vysílání, kterými připomněl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
„Gabčík mezitím zahodil samopal a vytáhl pistoli. Okamžitě po výbuchu dostal řidič Klein od Heydricha rozkaz, aby Gabčíka chytil,“ řekl ve vysílání Anthropoid Tomáš Černý.
O nejdůležitějším činu českého odboje za druhé světové války odvysílal rozhlas loni celkem 14 hodin ze čtyř míst: z náměstí Míru a Karlova náměstí v Praze a obcí Ležáky a Lidice.
„Když jsem přijel do těch Lidic, tak tamní genius loci mi sevřel hrdlo a já se musel rozmlouvat déle než obvykle,“ popisuje Jan Pokorný.
„Teď tam chodí pamětníci, vy na to koukáte, představujete si tu hrůzu, která se tam stala, ale když vyhraje ta profese, tak se nakonec dostanete do takové polohy, která vlastně tomu projektu sluší – nejste přehnaně patetická, ale jste taková jako posmutněle normální. A to je dobré,“ dodává.
Obsazení rozhlasu
21. srpen 1968 znamenal další zlom v historii Československa: okupaci země vojsky Varšavské smlouvy.
„Obdrželi jsme příkaz vlády všem krajovým studiím Československého rozhlasu, abychom se dočasně na vlastním i celostátním vysílání odmlčeli.“
Český rozhlas připomíná výročí 21. srpna 1968 pietním aktem, zúčastní se premiér i primátor Prahy
Číst článek
Kolem půl sedmé ráno obsadila okupační vojska ostravské studio Československého rozhlasu. Byla tam tehdy i hlasatelka Eva Mudrová.
O 50 let později na události vzpomínala v historické rekonstrukci Studio 68. „Mnozí, kteří se tam loučí, už bohužel nejsou mezi námi. A my už na ně opravdu vzpomínáme s velkou vděčností.“
Právě vysílání, které připomnělo výročí okupace Československa v srpnu 1968, bylo nejdelší, začalo v devět večer a skončilo v deset ráno.
„To jsou potom takové ty okamžiky, kdy vlastně máte za sebou docela šichtu, ale neusnete. Mozek se vám roztočí a mluvidla se vám rozmluví. A všichni říkají: tak už si jdi lehnout. Ale ono to nejde. Dáte si jedno pivo a neusnete. Dvě piva, neusne. Ale je to strašně příjemný pocit,“ dodává Jan Pokorný.
