První rozhlasové vysílání v Československu probíhalo ‚načerno‘ ze stanu v Kbelích, slyšela ho jen hrstka lidí

Český rozhlas tento týden oslaví sté narozeniny. Rozhlasové vysílání v Československu poprvé lidé uslyšeli 18. května 1923, kdy se ve stanu na letišti v pražských Kbelích sešli rozhlasoví pracovníci, a v éteru se ozvalo pověstné: „Haló, haló.“ Za těmito počátky se ohlíží první díl seriálu 100 let rozhlasu.

100 let Rozhlasu Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Představení rozhlasu tehdejšímu prezidentu republiky Tomáši Garrigueovi Masarykovi.

Představení rozhlasu tehdejšímu prezidentu republiky Tomáši Garrigueovi Masarykovi. | Foto: Archiv Českého rozhlasu

„Zákonité úpravy pro všeobecné vysílání tehdá ještě nebyly, a tak jsme vysílali 18. května z vypůjčeného stanu ze Kbel, takříkajíc načerno,“ vzpomínal po letech na začátky rozhlasového vysílání jeden z průkopníků, spoluzakladatel společnosti Radiojournal Miloš Čtrnáctý.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si první díl seriálu 100 let Rozhlasu, který popisuje počátky rozhlasového vysílání v Československu

Stan půjčený od skautů, uvnitř klavír a několik židlí – tak vypadalo první vysílací studio v Československu.

Nahrávky z té doby se nedochovaly. Jejich rekonstrukce se ale staly součástí pozdějších výročních vysílání. I když v mnohem kvalitnějším zvukovém provedení. Nahrávací aparatura v roce 1923 byla totiž mnohem primitivnější. „Šlo o dolní část telefonního sluchátka, takzvaný uhlíkový mikrofon,“ vysvětluje historik Českého rozhlasu Tomáš Pánek.

První vysílání v květnu 1923 slyšelo jen pár desítek lidí. Na začátku června vznikla společnost Radiojournal a začala organizovat hromadné poslechové ukázky. „Kupříkladu na Václavském náměstí byly instalovány reproduktory, tenkrát se jim říkalo mluviče, a okolo procházející lidé se tam s údivem zastavovali,“ dodává Pánek.

Masarykův projev

Český rozhlas oslaví 100. výročí rekordním podílem na trhu a posílením poslechovosti hlavních stanic

Číst článek

Zpočátku rozhlas vysílal především hudbu, záhy se ale začaly objevovat zprávy z burzy, počasí, první pokusy o sportovní reportáže nebo rozhlasové hry. A také projevy politiků.

Nejstarším dochovaným projevem prvního československého prezidenta je projev Tomáše Garrigua Masaryka k dětem z 27. října 1928. „Všichni, kdo poctivě pracujeme, jsme si v práci rovni. Dobrý dělník není méně hodný než dobrý prezident,“ řečnil Masaryk.

„Tenhle záznam je pro náš rozhlasový archiv významný, protože je prvním zvukovým dokumentem vyrobeným přímo s cílem, aby byl v tom našem archivu uložen,“ vysvětluje Pánek. V roce 1933 se Radiojournal definitivně usídlil v budově na pražských Vinohradech.

Zatímco ke konci roku 1923 měl pouze několik desítek koncesionářů, o deset let později jich bylo už téměř 600 tisíc. A na podzim 1937 jejich počet překročil milion. „U té příležitosti jako poděkování posluchačům připravil Radiojournal takovou velkorysou slosovací akci, kde byly vylosováni nejstarší koncesionáři, ale také i ten takzvaně miliontý,“ popisuje Pánek.

„Bylo tam takové trochu překvapení, protože se jím nestal Čech nebo Slovák, nýbrž sudetský Němec Julius Richter. Jeho projev v němčině byl velice uměřený a k republice loajální,“ dodává.

Poslechněte si reportáž s dobovými ukázkami také jako audio v horní části článku.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme