Ferdinand Marek. Zapomenutý diplomat, kterého unesli do Moskvy
Případy stovek československých občanů zavlečených po konci druhé světové války vojenskou kontrarozvědkou Směrš do Sovětského svazu už byly mnohokrát popsány. Netýkají se ale jen etnických Rusů. Je mezi nimi i rakouský občan, diplomat Ferdinand Marek, kterému věnuje další pořad z cyklu Portréty historik Michal Pehr.
Pražský rodák Ferdinand Marek (1881-1947) vystudoval gymnázium v Kolíně a na univerzitě ve Vídni získal doktorát práv. Mimořádně jazykově nadaný právník dostal místo ve státní správě a během první světové války byl přidělen k ministerstvu války.
Po rozpadu monarchie byl Marek koncem roku 1918 odeslán rakouskou vládou do Prahy jako neoficiální zástupce Rakouska v Československu. Vztahy Prahy s Vídní zpočátku nebyly jednoduché; naše diplomacie počínání poválečného Rakouska sledovala opatrně. Snahou ministra zahraničí Edvarda Beneše bylo udržet Rakousko nezávislé a nedopustit jeho spojení s Německem.
Budou očištěna jména generála Syrového a premiéra Berana? Vrchní soud znovu otevřel jejich případ
Číst článek
Došlo-li postupně k výraznému sblížení našich zemí, mohlo za to mimořádně taktní a obratné vystupování Ferdinanda Marka, který teprve v dubnu 1922 směl prezidentu Masarykovi odevzdat své pověřovací listiny a stát se skutečným velvyslancem. Záhy získal naprostou důvěru československé strany a zejména Edvarda Beneše, se kterým strávil dlouhé hodiny debat o budoucnosti Evropy.
Marek opustil velvyslanecký post v březnu 1938 v souvislosti s připojením Rakouska k nacistickému Německu. Z Prahy se neodstěhoval, zůstal v ní po celou válku. Manželku, rodačku židovského původu z Jižní Moravy, odeslal ve strachu o její život do neutrálního Švýcarska. Vyneslo mu to pravidelné výslechy na gestapu.
Už 12. května 1945 obnovil rakouské zastoupení v Praze a staral se o rakouské uprchlíky, kteří se snažili vrátit domů. Po dvou týdnech byl ale sovětskou kontrarozvědkou zatčen a přes Vídeň zavlečen do Moskvy, kde po mnoha výsleších, pokusech obvinit ho ze spolupráce s gestapem a po věznění umírá 4. května 1947.
Až v říjnu 1991 sovětské úřady zaslaly rakouskému velvyslanectví v Moskvě strohé oznámení, že jeho vina nebyla prokázána. Bez slova omluvy, jak je pro sovětsko-ruské počínání typické. Rodina byla o úmrtí Ferdinanda Marka úředně vyrozuměna sovětskou stranou v roce 1962.
Poslechněte si jeho Portrét.
