Budou očištěna jména generála Syrového a premiéra Berana? Vrchní soud znovu otevřel jejich případ
Vrchní soud v Praze znovu otevřel případ generála Jana Syrového a bývalého premiéra Rudolfa Berana, kteří byli v roce 1947 za kolaboraci s nacisti odsouzeni k dvaceti letům vězení. Soud rozsudek zrušil a nařídil státnímu zástupci případ znova prošetřit. České televizi to sdělil advokát Lubomír Müller, který žádost o obnovení procesu podal jménem praprasynovce generála Syrového. Žádost původně v prosinci minulého roku zamítl Městský soud v Praze.
„Povoluje se obnova řízení vedeného u Národního soudu v Praze ohledně armádního generála Jana Syrového a též ohledně Rudolfa Berana,“ zní usnesení, které má k dispozici Česká televize.
K znovuotevření případu došlo na základě objevení dříve neznámé skutečnosti, která by mohla rozsudek změnit. „Na základě této nové skutečnosti pak bylo rozhodnuto o povolení obnovy řízení a zrušení původního rozsudku Národního soudu v Praze,“ cituje usnesení předsedy soudního senátu Vladimíra Stiboříka televize.
Lhaní, deportace a kriminál. Socializace venkova probíhala podle sovětského vzoru
Číst článek
První podnět k obnově řízení dal Syrového praprasynovec už během minulého léta na základě údajného zmanipulování soudu komunisty. Původní proces byl podle advokáta Lubomíra Müllera zpolitizovaný a soudy tehdy vytýkaly Syrovému věci, které mohl těžko sám ovlivnit. Městský soud v Praze ale návrh v prosinci zamítl.
Obvinění z kolaborace
Syrového uznal vinným z kolaborace v roce 1947 Národní soud. Podle advokáta soud vyčítal Syrovému například to, že v březnu 1939 po kapitulaci Československa nevydal jako ministr národní obrany rozkaz ke zničení vojenského materiálu.
Dalším proviněním Syrového bylo podle Národního soudu třeba to, že si podal ruku s hlavou nacistického Německa Adolfem Hitlerem, že se účastnil přehlídek německého vojska nebo že se na recepci v dubnu 1939 stýkal s vůdcem sudetských Němců Konradem Henleinem.
Podle Müllera ale není jasné, jak se podle tehdy platných předpisů měl Syrový při setkání s Hitlerem zachovat, jaké měl povinnosti při přehlídkách vojsk a zda mohl ovlivnit Henleinovu účast na večírku. Žádná pozdější pronacistická činnost nebyla podle advokáta Syrovému vytýkána.
Zda bylo soudní jednání se Syrovým v rámci zákona zpochybňuje podle advokáta generálovy rodiny také to, že se procesu jako prokurátor účastnil Josef Urválek, který se podílel na pozdějších nezákonných komunistických procesech v 50. letech. Nejznámějším z nich je kauza političky Milady Horákové, kterou Urválek poslal na smrt.
Čekal jsem, že soudci z padesátých let projeví lítost. Marně. Příběh soudce Josefa Baxy
Číst článek
Syrový byl velitelem československých legií v Rusku, za první republiky několik let náčelníkem generálního štábu československé armády a předsedou vlády, která v roce 1938 přijala mnichovský diktát. Jako ministr národní obrany se následně podílel na poklidném obsazení zbytku Čech a Moravy německou armádou v březnu 1939.
Přes oko nosil černou pásku, zranění si přivodil u Zborova v roce 1917. Z vězení byl propuštěn po amnestii v roce 1960, zemřel v říjnu 1970. Žádost o jeho rehabilitaci zamítl v roce 1995 Nejvyšší soud.
Postavili se za něj svědci
V případě tehdejšího premiéra Rudolfa Berana byla obvinění založena například na jeho článku o německé menšině z roku 1938 nebo rovněž uvítání říšského protektora Konstantina von Neuratha. Dalším proviněním pak byly skutky mezi prosincem 1938 a dubnem 1939, kdy zastával post předsedy vlády. V jeho případě přitom v jeho prospěch vypovídala i řada svědků.
Beran svoji politickou kariéru započal jako člen agrární strany, kterou následně od roku 1935 do roku 1938 vedl. V prosinci 1938 byl jmenován předsedou vlády, ve funkci setrval do dubna následujícího roku. V červnu 1941 ho zatklo gestapo a v dubnu 1942 byl odsouzen k deseti letům vězení za napomáhání k velezradě. Propuštěn byl po více než roce v prosinci 1943. Do konce války pak žil na svém statku. Po svém odsouzení v roce 1947 zemřel o sem let později ve vězení.
