Gestapák nám řekl, že jestli nás tu ještě potká, půjdeme do plynu, vzpomíná Alena Popperová
Jejího otce odvedli gestapáci začátkem října 1944 kvůli jeho židovskému původu, maminku o dva měsíce později. Bylo to smíšené manželství, takže patřili k těm, kteří byli zatčeni v Českých Budějovicích později. Paní Alena Popperová vzpomíná na to, jak prožívala druhou světovou válku.
„Tatínka udal konfident, že prý nosí svoji aktovku v náručí tak, aby si zakryl židovskou hvězdu a také kvůli tomu, že prý chodí mimo hranice, které měl vyhrazené v Budějovicích,“ vypráví Alena Popperová.
Návrat do konce druhé světové války ve vzpomínkách Aleny Popperové z Českých Budějovic
Tehdy jí bylo osm let a když odvedlo Gestapo i její matku, zůstala na chodbě domu sama se svojí sestrou: „Ten gestapák, co zamknul a zapečetil náš byt nám řekl, ať si jdeme kam chceme, ale jestli nás tam ještě jednou potká, půjdeme do plynu. Vůbec jsem netušila, co tím myslí, ale bála jsem se toho, jako pekla.“ Pak měly obě děti štěstí, protože mohly odjet k bratrům jejich maminky.
3:43
Pevnost Terezín stále čeká na rekonstrukci. ‚Máme dva, tři roky na to, abychom objekt zachránili‘
Číst článek
„Já byla u strejdy v Praze, sestra byla v Chotěboři. Strejda byl čerstvě ženatý, vzal si velkou filmovou hvězdu Vlastu Matulovou, ale mě nejvíc chyběla maminka,“ přidává další zpomínku Alena Popperová s tím, že v Praze zažila únorový nálet roku 1945 i povstání v květnu.
„Nejhorší ale bylo, když strejda jednou přivedl nějakou paní. Já jsem se jí lekla a utekla jsem. Byla to moje maminka, která se vrátila z Terezína. Já jsem ji vůbec nepoznala,“ dodává Alena Popperová. Tatínek nepřežil Mauthausen.
