Drobné pozlacené ozdoby a zbytky textilií pocházejí pravděpodobně ze 13. století. Za pomoci jemných sít je archeologové objevili přesně v místech, kde v roce 1985 našli kriminalisté i samotný relikviář. Celkové výsledky průzkumu chtějí mít archeologové do konce letošního roku.

„Výzkum nám odpověděl na mnoho dílčích otázek. Základní bylo konstrukční založení stavby a jeho proměny. Doložil nám i okolnosti středověkého pohřbívání, když se zde nacházely ostatky několika jedinců různého věku i pohlaví, kteří byli spjati se staviteli hradu v druhé polovině 14. století," popsal Filip Prekop, vedoucí výzkumu stavby.

Výzkum zjistil, že před kaplí byla stavba takzvaným donjonem, obdélníkovou věží, zřejmě obytnou. Byla založena z větší části na tvrdé skále a zbytek byl vytvořen masivním předzákladem.

Teprve později, zřejmě v druhé polovině 14. století, se stavba změnila na kapli. Její podlahu tvořily čtvercové, ručně mačkané dlaždice. Dnešní, už silně poškozená dřevěná podlaha, pak pochází zřejmě až z druhé poloviny 19. století.

Otázky ale zůstávají nad nálezem ostatků. I když se podle prestižního místa uložení dá usuzovat na to, že šlo o vysoce postavené osoby, průzkum zjistil, že ostatky byly přeneseny a uloženy podruhé. Navíc zcela chybí lebky.

Relikviář sv. Maura byl zakopán podle odborníků se zjevnou znalostí podlah kaple. Ležel totiž na jediném možném místě, kam by se kvůli přítomnosti skalního podkladu vůbec vešel. Relikviář je po korunovačních klenotech asi nejcennější movitou památkou v Česku a vystavena je právě na zámku Bečov.

Průzkumem kaple skončil podle kastelána hradu a zámku Bečov Tomáše Wizovského série odborných průzkumů před rekonstrukcí hradu. Po roce 2019 by mohl opravený hrad sloužit jako edukační centrum vývoje stavitelství ve středověku.

Zdeněk Trnka, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít