ČOV nechce dávat sportovcům zákazy, co říkat a neříkat v Soči
Sport se v tomto týdnu opět dostal do debat v nesnadných a nemilých souvislostech. Sami sportovci nejsou nadšení z toho, když se stávají rukojmími politiků oni, nebo jejich závody. Ale Rusko asi nelze z diskuse o politice a sportu vynechat. Naposledy se do ní zapojila legendární tenistka Martina Navrátilová.
Hráčka českého původu se ale pustila spíše do Mezinárodního olympijského výboru. Tato instituce se totiž snaží všemožně tlumit projevy sportovců, které by se dotýkaly jakéhokoliv citlivé záležitosti.
A právě v souvislosti s Ruskem, kde se nabízí nemálo kontroverzních témat, se Mezinárodní olympijský výbor bojí podle Martiny Navrátilové až moc.
„Myslím, že můžeme říci, že sport a politika jsou neoddělitelně spojené. Jdou ruku v ruce. A proto jsem tak zklamaná z toho, že MOV říká, že sport a politika se nemají míchat. To je proti všemu, co se teď děje,“ říká Martina Navrátilová.
A vzhledem k tomu, že Rusko s vlivným prezidentem nebo premiérem Putinem - podle toho, v jaké funkci zrovna byl - získalo jak olympiádu, tak mistrovství světa ve fotbalu, asi není Navrátilová daleko od pravdy.
„Více než kdokoliv jiný je to MOV, kdo strká hlavu do písku a bojí se rozruchu,“ dodává Martina Navrátilová. Osmnáctinásobné vítězce grandslamových turnajů vadí hlavně to, jak se MOV staví k reakcím sportovců na ruský zákon zakazující propagaci homosexuality.
Sama se přiznala k tomu, že je lesba a za práva této skupiny bojuje. Není sama, třeba švédské atletky Emma Greenová-Tregarová and Moa Hjelmerová podpořily homosexuály nehty v barvách duhy. A musely si je odlakovat. To by Martin Doktor, šéf olympijské mise do Soči, asi nevyžadoval.
„Jestli si někdo nějak nabarví nehty … To mi opravdu připadá trochu přehnané. Navíc, na zimní olympiádě je málo sportů, kde by byly prsty bez rukavic. To už trochu zlehčuji, ale opravdu to vypadá tak, že někdy se ty problémy dělají moc vážné,“ myslí si Doktor.
Doktor: Řiďme se chartou
Martin Doktor - sám dvojnásobný vítěz olympiády - tedy nechystá žádné výzvy českým sportovcům. „Nepřipadá mi úplně na místě, aby například vedení výpravy dávalo nějaké zákazy nebo upozornění. Máme tu olympijskou chartu, pojďme ji dodržovat a všechno bude v pohodě.“
Kruh se uzavírá, vracíme se na začátek. Právě ona vágní formulace Pravidla 50 Olympijské charty praví: „V olympijských prostorách, na sportovištích a jiných místech není povolen žádný typ demonstrací nebo politické, náboženské či rasové propagandy."
A těžko tedy říci, co všechno se do tohoto dá zahrnout. Posuďte teď sami, jak vstřícným je gestem má být zřízení jakýchsi ‚protestních zón' v Soči, kde lidé budou moci říci své názory a postoje.
