Více administrativy i snadnější navazování kontaktů, hodnotí 10 let v EU moravští vinaři
Vstup České republiky do Evropské unie před deseti lety ovlivnil téměř všechny oblasti života. Dokonce i vzhled naší krajiny. Tehdy totiž vinaři - hlavně na jižní Moravě - naráz vysázeli sedm tisíc hektarů nových vinic, protože věděli, že po 1. květnu 2004 přijde z Bruselu stop výsadbám. Od té doby se potýkají s větší byrokracií a tvrdou zahraniční konkurencí. Klady na značce EU pak hledají těžko.
Vinařství Sonberk z Popic na Břeclavsku má letos deset let. Shoda s datem vstupu České republiky do Evropské unie není náhodná.
„Dnem 1. května skončily další výsadby vinic u nás, takže i náš podnik musel vzniknout do té doby. Tak tak jsme to stihli, že jsme museli mít do 1. května už mít svoje vinice vysázeny,“ vysvětluje vinohradník Roman Slouk.
Překotná výsadba některým vinicím ublížila.
„Sadilo se pokud možno co nejvíc a utrpělo to na kvalitě především v přípravě půdy a často i výsadbového materiálu, ale byla to daň tomu, že to do toho roku muselo být,“ míní majitel velkého vinařství v Rakvicích na Břeclavsku Miloš Michlovský a pokračuje:
„O to to bylo pro nás náročnější a já si dovolím říct i dražší, protože daleko víc se muselo jet na úvěrové peníze - a úvěry v té době víme, jaké byly.“
Oboru vinařství se podle Miloše Michlovského nevyhnul další kritizovaný nešvar, související s Evropskou unií: nárůst byrokracie, která je podle něj ve srovnání s ostatními zeměmi Unie v České republice ještě komplikovanější.
„Nakolik to bylo vyloženě nařízení z Bruselu, nakolik to naši úředníci sami dotvářeli, to odhadnout neumím,“ dodává Miloš Michlovský.
S tím souhlasí i vinohradník Roman Slouk, podle kterého je možné, že čeští úředníci byli papežštější papeže. „Řekl bych ten pohled do zahraničí, že tam je to všechno volnější,“ dodává.
Volný pohyb zboží v rámci EU navíc podle Slouka přinesl tuzemským vinařům další starosti: vína v PET lahvích, která se do České republiky dovážejí z Maďarska či Slovenska a tvrdí se o nich, že jsou moravská. Není totiž možné ani kapacitně, aby se na Moravě vyrobilo tolik moku například odrůdy Pálava.
Klady Evropské unie vidí Roman Slouk třeba v tom, že se čeští vinaři snáze dostávají na mezinárodní soutěže. Mají na nich úspěch a to pak ovlivňuje i odbyt jejich vín.
„Je to zas takový důsledek EU, že to jde jaksi snáz. Třeba včera tady byli nějací Francouzi, tak jsem se jich ptal, jak je napadlo z Dijonu dojet sem. Řekli, že jim to doporučil nějaký kolega v Brně, takže spousta lidí už jede na nějaké doporučení,“ vysvětluje Roman Slouk.
Miloš Michlovský hledá přínosy Evropské unie pro vinaře obtížně. „Snad jednodušší dostupnost technologického zařízení a možná díky otevřenosti s tím spojené ceny. A co se týče exportu, až na výjimky nikdy moravští producenti nebudou významnými dodavateli vín do okolních zemí,“ uzavírá Miloš Michlovský.
