Mírná zima klíšťatům prospěla. Odborníci očekávají nárůst nemocí, které přenášejí
Teplé počasí probudilo letos klíšťata dřív. Navíc stále přibývají i ohniska nákazy klíšťovou encefalitidou. Česko dlouhodobě zaznamenává nejvíce případů této nemoci v rámci Evropské unie. Není proto překvapivé, že se mnozí lidé právě v těchto dnech nechávají proti klíšťové encefalitidě očkovat. Přesto je očkovaných méně než čtvrtina Čechů.
Do ordinace očkovacího centra na Budějovické v Praze přichází zhruba 35 lidí denně, zájem o očkování je podle ní jednoznačně vyšší než loni.
„Oproti minulým letům, kdy rodiče nechávali očkovat především děti, chodí i dospělí,“ říká vakcinoložka Květuše Bartošová.
„Bohužel málo nás navštěvují senioři, u kterých je riziko následků mnohem větší než u ostatních částí populace,“ dodává.
Za poslední čtyři roky se u nás zvýšil počet očkovaných lidí o sedm procent, teď dosahuje 23 procent. Podle odborníků je to stále málo.
V loňském roce onemocnělo klíšťovou encefalitidou 625 lidí a dva z nich zemřeli.
„Dlouho byl sníh, potom místy povodně a dlouhé suché léto. Podmínky jim nevyhovují, přesto jsme pozorovali meziroční nárůst,“ říká vakcinolog Rastislav Maďar.
Předpověď aktivity klíšťat vydává ČMHÚ společně se Státním zdravotnickým ústavem. Pro nedělí 30.3. a pondělí 31.3. platí stupeň číslo 3.
Stupně aktivity klíšťat: Pro každý vyšší stupeň platí všechna doporučení stupňů nižších.
1 a 2 = malé riziko: Pro návštěvu listnatých a smíšených porostů zvolit oblečení z hladké světlé látky a občas prohlédnout a případně odstranit přichycená klíšťata. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
3 a 4 = mírné riziko: Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech.
5 a 6 = středně velké riziko: Nevstupovat do křovin.
7 a 8 = velké riziko: Nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází.
9 a 10 = nejvyšší riziko: Nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohyb pouze po zpevněných cestách.
Zdroj: ČHMÚ
Letos máme se i kvůli mírné zimě odborníci domnívají, že počet případů klíšťové encefalitidy bude mnohem vyšší.
„Umí přezimovat i přes mrazivé teploty, většinou pod spadaným listím. Když se trochu zlepší klimatické podmínky, tak se hned objevují v místech, kudy se pohybují zvířata a člověk, aby mohla sát krev,“ vysvětluje Rastislav Maďar.
František Paluska se klíšťovou encefalitidou nakazil před osmi lety v Posázaví. Dnes je kvůli prodělané nemoci v předčasném důchodu a zdravotní problémy přetrvávají.
„Špatně chodím, nemůžu ovládat nohy tak, jak bych chtěl. Nemůžu jezdit na kole,“ popisuje své obtíže František Paluska.
Nakažených klíšťat i ohnisek nákazy stále přibývá. Parazitologové je odhalují pomocí takzvaného vlajkování.
„Vezme se hadr, asi 80 centimetrů na metr, musí být z bavlny nebo z flanelu. S tou „vlajkou“ ze světlé látky se pak prochází jistá plocha,“ uvádí vakcinolog.
Nasbíraná klíšťata odborníci spočítají a analyzují, kolik z nich obsahuje původně lymské boreliózy a kolik virus klíšťové boreliózy.
Encefalitidu může klíště přenést už po dvou hodinách od přisátí, původce lymské boreliozy přenese za 24 hodin.
