Přes 15 tisíc Poláků z Kazachstánu a Ruska čeká na repatriaci. Většinu odvlekl na východ Sovětský svaz
Polsko má problémy s repatriací svých obyvatel z Kazachstánu a Ruska. Jde zejména o potomky Poláků odvlečených na východ v éře Sovětského svazu. Na návrat čeká přes 15 000 lidí. Současným tempem ale může jejich návrat trvat 21 let.
O repatriaci nyní usilují Poláci, kteří byli deportováni na východ do různých částí Sovětského svazu a také jejich potomci.
Sovětský svaz Poláky odvlekl v několika vlnách. Ta první proběhla ve 30. letech minulého století a týkala se Poláků žijících na území dnešní Ukrajiny.
Známé jsou ale zejména čtyři masové deportace v letech 1940 a 1941 z polského území. Podle polského Institutu paměti národa při nich Sověti vyvezli okolo 140 tisíc Poláků.
Desítky tisíc potomků obětí represí v oblasti bývalého Sovětského svazu stále žijí. Podle odhadů polského ministerstva zahraničí je jen v Kazachstánu 60 až 100 tisíc lidí polského původu, 85 tisíc je v Rusku a dva tisíce v Uzbekistánu. O repatriaci do Polska dosud požádalo 15 200 lidí z Kazachstánu i Ruska.
Překážky v repatriaci
Zájem o repatriaci do vlasti rodičů a prarodičů je dlouhodobý od pádu Sovětského svazu v 90. letech minulého století.
‚Klíč k usmíření našich národů.‘ Ukrajina povolila exhumaci ostatků Poláků zabitých ve Volyni
Číst článek
Nárůst nastal v roce 2017, kdy Kazachstán zintenzívnil tlak na národnostní menšiny. Potlačuje ruštinu, posiluje kazašský jazyk. Přitom tamní Poláci jsou právě ruskojazyční. Další velký nárůst úřady zaznamenaly v roce 2022 v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Proces repatriace je ale zdlouhavý. V roce 2022 odhadovalo polské velvyslanectví v Astaně, že lidí ochotných k repatriaci z Kazachstánu je deset tisíc. Z toho 1200 jich bylo na seznamu zapsaných od roku 2016.
Překážek v repatriaci je několik. Překáží pomalá diplomatická pošta mezi Varšavou a Astanou a také Varšavou a Irkutskem. Pomalé procesy vyřizování dokladů repatriantů zdržují.
Favoritem prezidentských voleb v Polsku je Trzaskowski, ukazují průzkumy
Číst článek
Polsko na repatriaci také stále vyčleňuje nedostatek peněz z rozpočtu. V letech 2024 až 2026 je to 137 milionů zlotých (asi 800 milionů korun), což umožní návrat dalších asi 1600 lidí za tři roky.
Repatrianti po příjezdu do Polska většinou směřují do repatriačních center, protože nemají kam jinam jít, a ta jsou v současnosti pouze dvě a obě jsou plná. Deník Rzeczpospolita zjistil, že někteří lidé čekají na místo v repatriačním centru i více než tři roky od získání národního víza a odsouhlasení repatriace.
