V Lipnici nad Sázavou se sešli Švejkové. Ožil haškovský genius loci
Stovky lidí dnes zamířily do Lipnice nad Sázavou. Už po čtyřiapadesáté se v amfiteátru v podhradí odehrává festival plný divadel, recese a humoru Haškova Lipnice. Na divadelních prknech rozehrávají divadelní soubory dílo Jaroslava Haška, potomci bohémského spisovatele rozdávají autogramy, dospělí ochutnávají regionální piva.
V amfiteátru se odehrály módní přehlídka Švejků, divadlo, pohádky.
Historku o pradědovi, bohémském spisovateli Jaroslavu Haškovi, vyprávěli v dětství jeho pravnukovi Martinovi Haškovi.
„Myslím si, že rodina to chtěla maskovat, že praděda byl takový nezodpovědný. Ale táta, jeho vnuk, vyprávěl historky, že praděda nechal syna Richarda v hospodě a vrátil se bez něho. Našli ho až po dvou dnech, hospodská ho někde uchovala. Rodina pradědu a jeho bohémský způsob života asi moc nepřijala, prababičce vyčítali, že s ním je. Takže ono to nebylo na nějaké soužití. Jarmila žila odděleně se synem Ríšou, kterého on viděl opravdu v životě jen párkrát,“ vypráví.
Martin Hašek přiznává, že pivo mu chutná, ale pradědečkův bohémský způsob života prý nezdědil. „Problémy s alkoholem mám jako každý Čech, ale v mezích pokroku a zákona,“ směje se.
V místní hospodě lze slyšet řadu historek, Haškův otisk je v Lipnici vidět hned na několika místech.
„Druhá, třetí a čtvrtá část Švejka byla napsaná zde na Lipnici od roku 1901 do roku 1923. Takže ta hospoda je genius loci. Jednak tady má praděda památník, kde jsou boty, se kterými prošel v Rusku frontu, kde se stal i rudým komisařem. My si jako rodina moc nehrajeme na to, že bychom tady Švejky extra vystavovali, ale máme jednoho velkého vyřezaného před kovárnou. Ve Švejkovi je, že se nemá nic překořenit, přemajoránkovat, tak se ani nic nesmí přešvejkovat,“ tvrdí Martin Hašek.
Genius loci místa potvrzují i ti, kdo sem putují. Například Pavla Melšová z Prahy: „Je tady příjemná atmosféra, nádherný výhled do kraje, spousta cyklistů, je to tady opravdu pěkné.“
