Máchův Máj roztančí Novou scénu Národního divadla
Máchův Máj zatančený, zazpívaný i zarecitovaný - to všechno slibuje stejnojmenné představení, která má dnes premiéru na Nové scéně Národního divadla v Praze. Tanečně činoherní představení vytvořili David Prachař a choreograf Václav Kuneš. Tanečníci v něm budou trochu mluvit, herci naopak tančit.
„Martine, je to na tobě. Ještě ne. Vydrž, ještě tady není Vašek.“ Takhle to vypadalo na jedné ze zkoušek představení Máj, které režíruje herec David Prachař.
„Inspirací byla paní Šimotová. Když jsem byl před rokem na její výstavě, tak to, co dělá paní Šimotová, to se Máji hrozně blíží. A moje představa se tím tak nějak zakulatila. Takže některé věci jsou vyloženě inspirované dílem paní Šimotové,“ říká Prachař, který také celou báseň Karla Hynka Máchy zarecituje.
Hudbu pro představení napsali Ondřej Anděra a Pavel Fajt, na začátku a konci ale zazní i fragmenty fantastické symfonie Hectora Berlioze. Představení Máj vytvořila především společná vize režiséra a choreografa - v tomto případě Davida Prachaře a Václava Kuneše.
„Na spoustu věcí máme stejné názory, možná z jiného úhlu, ale shodujeme se, že k Máji se bude hodit tohle a tohle. Připravoval jsem si věci na základě těchto debat, a ne vyloženě na základě třeba rytmu básně,“ poznamenává Kuneš.
Pohyby tanečníků ze skupiny 420 People se snaží odrážet náladu Máchovy básně a částečně je ovlivnil také povrch, na kterém tančí - na jevišti je mělké jezero a jeho okolí pokrývá rašelina. „Je to strašně příjemné. Jak jsme zvyklí pořád dělat naboso na tvrdé taneční podlaze, tak tohle je něco úplně jiného. Je to jak na pláži nebo v lese,“ říká jeden z tanečníků.
Máchův Máj je možná mnohem současnější, než by člověk čekal od povinného zářezu v čtenářském deníku. Jestli je možné ho vyjádřit nejen verši ale také tancem, se můžete přesvědčit na Nové scéně národního divadla.
