Rvačka v parlamentu vypovídá o stavu společnosti. Srbsko už není plně demokratické, míní analytička
Pondělní zasedání srbského parlamentu se proměnilo ve rvačku. Zatímco vládnoucí strana usilovala o schválení státního rozpočtu, opozice požadovala, aby vláda přijala odpovědnost za tragédii v Novém Sadu, kde kvůli zhroucení přístřešku u místního nádraží zemřelo patnáct lidí. „Srbsko je dlouhodobě v krizi, nepatří mezi plně demokratické země,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz politoložka a konzultantka Ana Stojiljković.
Jak byste popsala aktuální atmosféru v srbském parlamentu? Je násilí mezi poslanci obvyklé?
Není to běžná situace, ale jsme dlouhodobě v krizi fungování institucí i demokracie. V pondělí proběhlo první zasedání parlamentu po tragédii v Novém Sadu, během zasedání měla proběhnout i debata o vyslovení nedůvěry vládě, o kterou žádala podle ústavy dostatečná část poslanců. Očekávalo se tedy, že průběh zasedání nebude standardní.
Podobná situace v parlamentu dlouho nenastala, ale nepřekvapilo mě násilí, které jsme viděli. Během svého výzkumu v posledním roce v Srbsku jsem zaznamenala nárůst napětí. Zprvu vládla v opozici apatie, postupem času se ale projevila potřeba za demonstracemi a protesty a už několik let lidé v Srbsku každou chvílí vycházejí do ulic.
Jak se projevuje, že Srbsko není ‚plně demokratické‘?
Srbsko už delší dobu klesá v hodnoceních demokracie (pozn. red.: Freedom House, EIU). V politologii to označujeme volební autokracie, což znamená, že Srbsko sice má volby, které jsou formálním znakem demokracie, ale opozice zde již dlouho nemá reálnou šanci uspět. Nedostatek prostoru pro opozici zařazuje zemi mezi tzv. hybridní režimy, které nejsou plně demokratické.
Opozice dostává ve státních médiích velmi omezený prostor. Násilí proti demonstrantům je běžné. Problematicky zde funguje soudnictví i parlament. Všechno to spěje k tomu, co v současnosti pozorujeme, a lze očekávat, že krize bude pokračovat i nadále.
Proč politické debaty v Srbsku přerůstají ve vyostřené konflikty? Jakou roli v tom hraje polarizace?
Polarizace je v Srbsku přítomná už dlouho. Rozdíly mezi voliči podporujícími vládu a opozici, ale i mezi samotnými politickými aktéry, se stále prohlubují. Nejvýraznější polarizaci lze pozorovat v mediální sféře, která je nyní rozdělena na dvě paralelní struktury, což ztěžuje objektivní informování lidí. Informace jsou silně ovlivněné politickými aktéry.
Veřejnost, která podporuje opozici, nemá přístup k informacím o tom, co dělá vláda. Dříve kolovaly politické drby, nyní je polarizace tak hluboká, že už neexistuje ani taková komunikace. Propast mezi stranami je čím dál tím větší, a proto se dostáváme do krizového stavu, který trvá dlouho.
Podpora vlády
Opozice požadovala debatu o tragédii v Novém Sadu. Má vláda stále podporu veřejnosti po incidentu, který otřásl Srbskem?
Vzhledem k tomu, že kontrola médií a veřejného diskurzu je z velké části v rukou vlády, myslím, že vláda neztratila podporu ani po tragédii takového rozsahu. Minulý rok došlo k události, která vyvolala velké protesty (pozn. red.: střelba na základní škole v Bělehradě, více informací najdete zde). Lidé ale tehdy neviděli přímou souvislost mezi nárůstem násilí ve společnosti a systémem, který vláda reprezentuje. Máme kontinuální krizi, vrství se jedna krize na druhou a uvádí tak do pohybu stejnou vlnu nespokojenosti.
‚Srbsko proti násilí.‘ Měsíc od střelby ve škole v Bělehradě protestují desetitisíce lidí proti vládě
Číst článek
Veřejnost zodpovědnost vlády v případě tragédie v Novém Sadu vidí mnohem více. Nádraží, jehož přístřešek se zhroutil, bylo otevřené teprve nedávno. Vysvětlení od strany vlády byla neobratná, neposkytovali dostatek informací, a když ano, tak byly protichůdné a nelogické. Ministři nepodali okamžitě demisi, čekali několik dní. Vyjádření k demisím se více zabývala prezidentem než oběťmi tragédie. Bylo to neobratné, což se jim často nestává.
Prezident tvrdí, že má stále vynikající rating, ale já to nemohu potvrdit, protože jsem neviděla průzkumy. Je to pro ně vážný úder. Stále více se mluví o nových volbách, což už je skoro normální, protože téměř každých pár měsíců máme volby. Jsme v krizi.
Jak vidíte dlouhodobou perspektivu politické stability v Srbsku? Může se napětí mezi vládou a opozicí v blízké budoucnosti zmírnit?
Může. Před několika lety v otázce těžby lithia se také konaly masové protesty a vláda se stáhla a projekt odložila. Vláda v některých případech umí zmírnit napětí, otázkou je, zda ho chce zmírnit. Vláda je u moci dlouho, je stabilizovaná a záleží pouze na tom, co je pro ni dostatečně silným impulsem, aby dělala ústupky. To, co jsme v pondělí viděli v parlamentu, nenaznačuje, že by se k tomu chystali. Bez ústupků vlády nevidím způsob, jak dosáhnout míru a stability.
Ana Stojiljković vystudovala doktorát na University of Leeds. Aktuálně spolupracuje jako nezávislá analytička s Loughborough University na výzkumech o tom, jaký vliv mají volební kampaně na demokratizaci a šíření nacionalismu. Působí také jako konzultantka u volebních kampaní za hranicemi Srbska.
