Audioknihy začínají konkurovat klasickým knihám. Nejvíce vychází čeští a slovenští autoři
Tištěné knihy mají po čtečkách dalšího vážného konkurenta - audioknihy. A v příštím roce by k nim mohly mít ještě blíž - vláda plánuje od 1. května snížení DPH z 21 procent na deset. Stále se zvětšujícímu trhu, v němž vloni vyšlo skoro tři sta nových nahrávek a prodalo jich za více než sto čtyřicet milionů korun, by to mohlo ještě pomoci.
Audioknihy. Posloucháme je stále častěji. A máme z čeho vybírat: v audio podobě vychází bestselery i školní klasika. Hlasy známých herců jim přitom dodají na atraktivitě.
Do Grónska nebo na operační sál. Jaké jsou nejlepší loňské knihy podle redaktorů Českého rozhlasu?
Číst článek
„Poslední dobou se lidé odklání od audiovize. Při audioknihách se dá i leccos dělat – řídit a podobně,“ říká ředitel vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis Radim Kolek. Sice přiznává, že se stále nejvíc prodávají CD, ale dodává, že „digitál“ v poslední době velmi roste.
To potvrzují i slova Tomáše Výchopně z vydavatelství Tympanum. „Audioknihám patří budoucnost, minimálně ještě třeba deset let. Uspokojují lidskou potřebu po příběhu ve chvíli, kdy nejdou konzumovat běžné formáty jako knihy. Zároveň je to brána do literatury obecně.“
Na přípravě audioknih přitom nespolupracují jen autoři, ale i hudební režiséři a herci. Například na vzniku audioknihy Raději zešílet v divočině spisovatele a novináře Aleše Pálana, adaptace čtenářsky úspěšné knihy rozhovorů se šumavskými poustevníky, se podílí Jana Stryková, Igor Bareš, nebo Norbert Lichý.
Podle Výchopně audiokniha z původního příběhu nic neubírá, naopak posluchačský zážitek ještě obohacuje. „Herec do toho vnáší novou úroveň, můžeme si vychutnat stylovou interpretaci. Je ale třeba vybrat hlas, který odpovídá textu.“
V podobě audioknih vycházeli loni více než zahraniční spíše čeští a slovenští autoři.
