Festivaly vznikly kvůli setkání filmařů s diváky. Chceme to i v Karlových Varech, říká umělecký ředitel
V pátek 28. června začíná 58. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (MFFKV). K této příležitosti přináší Český rozhlas rozhovory s hlavními organizátory akce. Prvním z nich je umělecký ředitel MFFKV Karel Och. „Hlavní hvězdou festivalu je Viggo Mortensen se svým Až na konec světa, kterým letošní ročník zahajujeme,“ říká v rozhovoru.
Jiří Bartoška s Evou Zaoralovou začali mezinárodní filmový festival zachraňovat před 30 lety. Vy jste do týmu naskočil na přelomu milénia. Jaká je vaše vzpomínka na váš první karlovarský festival?
To byl rok 2001, což byl pro mě poměrně zásadní rok, protože jsem jeho polovinu strávil na studijním pobytu v Paříži a do Prahy jsem se vrátil dva týdny před začátkem festivalu, abych převzal funkci tajemníka poroty a přijel poprvé do Karlových Varů.
Nikdy předtím jsem tam jako divák nebyl. Takže jsem do toho skočil rovnýma nohama. V podstatě jsem se staral o sedmičlennou hlavní a pětičlennou dokumentární porotu. Byl to pro mě takový křest ohněm, ale zároveň nádherná možnost setkat se s filmaři, jako byli třeba polský režisér Krzysztof Zanussi nebo oceňovaný íránský režisér Jafar Panahi.
Stal jste se pak pravou rukou umělecké ředitelky festivalu Evy Zaoralové. Jak ovlivnila váš vkus?
Ovlivnila mě v mnoha směrech a v podstatě na ni myslím téměř každý den v práci, ale i v soukromí. Strávili jsme spolu hodně času, zejména posledních 10 let jejího života.
Před pandemií jsme spolu seděli v kanceláři a měl jsem to štěstí, že jsem se s ní mohl bavit opravdu o všem. Kromě rodiny je to pro mě do dneška nejbližší člověk a odmítám o paní Zaoralové mluvit v minulém čase.
Karlovarský festival chystá kafkovskou tematiku. Divákům nabídne i dokumentární portrét Janžurka
Číst článek
Samozřejmě vkus je něco, co má člověk dané. Nějakým způsobem se ale vyvíjí. Myslím, že my jsme si vždycky velmi rádi povídali zejména o klasických filmech, ke kterým jsem vždycky tíhnul. A ona skrz tady tu moji vášeň vzpomínala na některé projekce 50. a 60. let.
Pokud jde ale o novější filmy, tak tam byl můj vkus někdy trošku radikálnější. Ale co bylo půvabné na té spolupráci a tom přátelství, je to, že jsme si vždycky dokázali i ty odlišnosti objasnit a mít je jeden na druhém rád.
Setkání režiséra s publikem
Jak se vlastně vybírají filmy na prestižní mezinárodní festival?
Zjednodušeně řečeno: my film vidíme na festivalu, ale lidé zodpovědní za práva k filmům tam mají jiné starosti – takže pak třeba po návratu z Berlinale nebo Cannes jim napíšeme, pozveme film a pak se vyjednávají podmínky.
Dost často nabízíme, aby režisér nebo režisérka doprovodili film svou osobní účastí v Karlových Varech, protože to mají rádi a máme to rádi i my. To je skutečně prapůvodní důvod vzniku festivalů – umožnit setkání filmaře s publikem a výměnu názorů – to je to nejhezčí.
VIDEO: ‚V boji za svobodu riskovali všechno.‘ Mádlův film Vlny představuje trailer
Číst článek
Změnily podle vás vkus diváků streamovací platformy? A jak k tomu přistupujete vy jako dramaturgové?
To je zajímavá, ale dost komplexní otázka. Pokud jde o vkus, nejsem si jist. Ale samozřejmě to ovlivnilo určité návyky sledování filmů – ať už na velkém plátně, nebo u obrazovky.
Zejména poté, co skončila pandemie, musí distributoři filmů a provozovatelé kin přicházet s novými nápady, jak dostat diváky zpátky do sálů. Ale myslím, že se to pomalu daří. Festivaly jsou v tomto trochu svobodnější, respektive mají jednu výhodu, festivaly jsou samy o sobě událostí, kdy koncentrace dění v jednom místě, v jednom týdnu, je opravdu obří a lidé přijíždějí nejen za filmy ale taky za atmosférou, kterou normálně nemají.
A tím vlastně chci tak trošku říct, že festival jako Karlovy Vary nebo Cannes nebo Sundance jejichž organizační štáb se nachází jinde než ten festival, a jejichž fanouškovská základna přijíždí za nimi – z Prahy do Varů, z Paříže do Cannes, z Los Angeles na Sundanceto mají velkou výhodu.
A to proto, že jejich diváci jsou naprosto svobodní a prostí starostí všedního dne – vstávání s dětmi, dělání svačin, nakupování a tak dále. To je to, co nám umožňuje podrobovat takového diváka daleko většímu tlaku artové kinematografie a on je tomu daleko více otevřen.
Hlavní hvězdou 58. ročníku karlovarského filmového festivalu bude Viggo Mortensen. Proč jste vybrali zrovna jeho?
To vyjednávání většinou trvá delší dobu, protože jde o vytížené celebrity. Výhodou je, když mají nový film, který se nám líbí. To je právě případ Viggo Mortensena, a jeho snímku Až na konec světa, kterým letošní ročník festivalu zahajujeme.
Klimatický reality check. Většina současných hollywoodských filmů nereflektuje klimatickou krizi
Číst článek
On se jako správný herec a režisér snaží svůj film v té první fázi projekcí v různých zemích co nejvíc podpořit. A to se stane i v Karlových Varech.
Steven Soderbergh
Letos jste na festival zařadili i kafkovské téma. Doprovodí ho taky nějaká hvězda?
To je velmi radostná zpráva. Jde o hosta, který příliš na festivaly nejezdí, protože točí jeden film za druhým. Je jím jeden z nejvýznamnějších režisérů současnosti Steven Soderbergh – autor filmů jako Traffic – nadvláda gangů, za který dostal Oscara za režii, nebo Dannyho parťáci.
Případně můj zamilovaný film z roku 1998 Zakázané ovoce s Georgem Clooneym a Jeniffer Lopezovou. Tak tento pán natočil jako svůj druhý film, těsně po úspěchu Sexu lží a videa, film Kafka. Bylo to v roce 1991 v Praze.
A tak jako v případě některých jiných raných filmů se po 20 letech vrátil i k tomuto snímku ze začátku kariéry a vytvořil novou střihovou verzi. Ten film se jmenuje Mr. Neff. Ty dvě různé verze jednoho natočeného materiálu přijíždí na karlovarský festival osobně uvést – a to je velká událost.
Další festivalovou hvězdou bude letos Clive Owen, kterého si můžeme pamatovat třeba ze snímku Potomci lidí. Čím se vám ho podařilo zaujmout?
Kromě filmu Potomci lidí ještě možná zmíním seriál Knick: Doktoři bez hranic, což je seriál režírovaný Stevenem Soderberghem – takže tady se nám ti letošní hvězdní hosté karlovarského festivalu nádherně proplétají.
Natáčeli jsme v noci ve studené vodě, Cameron je trošku blázen, vzpomíná český kaskadér na Titanik
Číst článek
Samozřejmě i s lidmi kolem Owena jsme v kontaktu dlouho. Ale co byla ta výhoda, která ho zaujala, bylo 20. výročí jednoho z nejslavnějších filmů, ve kterých se objevil: Closer – Na dotek.
Je to takové tísnivé, téměř erotické drama s Julií Robertsovou, Natalií Portmanovou, Judem Law a právě Clivem Owenem, který za tuto roli získal nominaci na Oscara. Karlovarský festival je nejen o nových filmech, ale i o filmech ze starší doby, které jsou ikonické a které mají různá výročí, a ty taky uvádíme.
Naopak moderní ikonou bude film Rivalové, který má hodně fanoušků. Ti se určitě už těší na Daniela Brühla. Čím zaujal vás?
Je to asi největší současná německá herecká hvězda a zároveň je i režisérem a scenáristou. Asi netřeba představovat filmy jako Good Bye Lenin či Občanská výchova nebo Rivalové – filmy, ve kterých se Daniel Brühl zaskvěl.
Ale my právě uvádíme tak jako v minulosti třeba v případě Johna Malkoviche, Antonia Banderase či Viggo Mortensena i filmy, které slavní herci režírovali. Letos uvedeme Brühlův režijní debut Soused, který se před dvěma lety účastnil soutěže na Berlinale.
Radiožurnál připravil speciální festivalový podcast Vývar. Od soboty až do konce festivalu bude vycházet každý den.
Seriál
- Před 30 lety převzal karlovarský festival Jiří Bartoška. Podařilo se mu znovu nastartovat filmový svátek
- Černobílé minipříběhy s jednou osobností z Varů. Režisér Zachariáš dal tvář typickým znělkám festival
- Festivaly vznikly kvůli setkání filmařů s diváky. Chceme to i v Karlových Varech, říká umělecký ředitel
