„Nelze říct, že by filmový program Ji.hlavy během pandemie strádal, ale letošní ročník je naprosto výjimečný. Ať už v mezinárodních sekcích, nebo u sledované soutěže domácích dokumentů Česká radost,“ láká na programový výběr 26. ročníku festivalu jeho ředitel Marek Hovorka.

„Diváci se mohou těšit na mimo Asii největší uváděnou retrospektivu filipínské kinematografie i reflexi války na Ukrajině. Té se budeme věnovat důkladně z různých perspektiv. Kromě uvedení ukrajinských filmů či diskusí Inspiračního fóra půjde také o sekci Poznámky k válce složenou z klasických světových dokumentárních filmů,“ dodává.

Právě v rámci retrospektivní sekce Poznámky k válce diváci uvidí ikonické dokumenty natočené po roce 1945, které provokují k jinému pohledu: na ně i na náš svět. „Překvapilo nás, nakolik filmy staré několik desetiletí najednou vidíme nově,“ vysvětluje Hovorka.

Ve výběru nechybí například snímek Noc a mlha francouzského režiséra Alaina Resnaise z roku 1956, který podává svědectví o životech vězňů v nacistických koncentračních táborech, nebo o šest let mladší Poslušnost v režii sociálního psychologa Stanleyho Milgrama, v níž zkoumá vztah člověka k autoritám a zjišťuje, čeho jsou lidé schopni, pokud dostanou příkaz shora.

Téma války se odráží také v sekci Souhvězdí, která vybírá to nejlepší ze světových festivalů. Ji.hlava v rámci ní představí například novinku ukrajinského režiséra Sergeje Loznici.

„Film jsem začal točil ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, a postupem času se stal velmi aktuálním,” říká Loznica o Kyjevském procesu, který rekonstruuje soudní proces s nacisty z roku 1946. „Pokud nebudeme mluvit o traumatech a tragédiích minulosti, budou nás navždy pronásledovat.“

Česká radost skutečná i virtuální

Výjimečné filmové zážitky tradičně slibuje také sekce Zvláštní uvedení, ve které se letos objeví mimo jiné i dvouhodinová režisérská verze Kunstkamery režiséra Jana Švankmajera nebo filmový opus Příroda arménského režiséra Artavazda Pelešjana.

„Pelešjan, který se do filmové historie zapsal inovativním způsobem střihové skladby, v roce 2015 v Ji.hlavě získal Cenu za přínos světové kinematografii,“ připomíná Hovorka. Snímek Příroda, produkovaný francouzskou společností Cartier, vznikal 15 let a poetickým způsobem zobrazuje přírodní síly, jako jsou sopečné erupce, záplavy, tornáda nebo hurikány.

Festivalový program nabídne také velkou přehlídku aktuálního domácího dokumentu. Sekce Česká radost v premiéře představí portrét jednoho z nejlepších sportovních lezců světa Adama Ondry. Snímek s podtitulem Posunout hranice sleduje sportovcovu přípravu na letní olympiádu v Tokiu.

„Prvotní inspirací nám byla dokonalost Adamova lezeckého pohybu, který se podobá tanci,“ říká o filmu Petr Záruba, který se na režie podílel spolu s Janem Šimánkem. „Přiblížením obrovského nasazení, a to jak fyzického, tak psychického, posedlosti a odhodlání, které Adam do svých tréninků vkládá, se snažíme odkrýt, co všechno se za úspěchem této sportovní celebrity skrývá.“

Příběh života československého hudebního skladatele Jana Kapra přiblíží režisérka Lucie Králové. V dokumentárním KaprKódu zpracovává život a tvorbu tohoto zpočátku režimem protežovaného skladatele, který v době normalizace nesměl tvořit, do kompozice současné opery.  

Poprvé v historii festivalu bude do české soutěže zařazen také VR film, tedy film promítaný ve virtuální realitě. „O Tmání jsem přemýšlel hned od momentu, kdy jsem se před sedmi lety začal zajímat o virtuální realitu. Od začátku zde byla idea vytvořit simulaci toho, co se děje člověku v hlavě během deprese,“ přibližuje Ondřej Moravec svůj projekt Tmání, který v září uvedl na festivalu v Benátkách.

„Od přátel jsem za těch více než třináct let, co mě deprese pravidelně navštěvuje, mnohokrát slyšel: já si nedovedu moc představit, co prožíváš. Virtuální realita se tedy stala skvělým prostředkem, jak na tuto otázku odpovědět lépe než bezradným mlčením,“ vysvětluje.

kro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít