Roky studovaly, aby byly lékařkami. Kvůli převratu se ale řada myanmarských žen živí prostitucí
Od vojenského převratu v Myanmaru, ke kterému došlo na začátku roku 2021, a následné občanské války je ekonomika země v troskách. Inflace letos vyletěla na 26 procent a cena běžného jídla se podle Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky zvýšila o 160 procent. Tato krize podle deníku The New York Times nejvíc dopadla na ženy. Řada z nich se i navzdory vysokoškolskému vzdělání musela začít živit prostitucí.
Ekonomická krize se v Myanmaru letos ještě víc prohloubila. Kromě válečných operací u čínských a thajských hranic, které zruinovaly přeshraniční obchod, situaci zhoršil déšť, který zaplavil farmy, a nedostatek energií. Kvůli tomu nefunguje místní průmysl. Podle Světové banky téměř polovina obyvatel této asijské země žije v chudobě.
Kvůli tomu se k sexuální práci v Myanmaru uchýlil nový „kádr“ žen: lékařky, učitelky, zdravotní sestry a další často vysokoškolsky vzdělané ženy.
Lékařka May
Sedm let studovala May lékařskou fakultu. Měsíc po promoci a poté, co si našla práci, ale došlo k převratu a ekonomická situace se začala rychle zhoršovat. Ceny stoupaly a i kvůli onemocnění ledvin jejího otce jí brzy měsíční výplata v přepočtu 415 dolarů (necelých 10 000 korun) přestala stačit.
Nejkrvavější útok od loňského roku. Barmská armáda poslala rakety na odpůrce vlády, zemřelo až 100 lidí
Číst článek
Pak ale narazila na prostitutky. Vydělávaly dvakrát tolik co ona. „Je těžké se smířit s tím, že navzdory dlouholetému studiu teď dělám takovou práci, abych si vydělala na živobytí,“ popisuje šestadvacetiletá May. Už rok se živí prostitucí v druhém největším městě země Mandalaj.
Stejně jako ostatní ženy v článku The New York Times není jmenována celým jménem, protože jejich rodiny nevědí, jak se živí, a prostituce je navíc v Myanmaru nelegální.
Kolik žen si tímto způsobem vydělává, není možné říct, ale na ulici jsou vidět stále víc. V rozhovorech s reportérkou deníku šest žen – čtyři takzvané bílé límečky a dvě aktivistky – potvrdilo, že si musí vydělávat na živobytí svým tělem.
A konec tohoto byznysu je v nedohlednu, protože barmská junta ztratila na venkově rozsáhlá území, ale města zatím stále ovládá. A právě tam v barech, hotelech, nočních klubech, karaoke podnicích a nevěstincích kvete sexuální byznys.
Zar
Pětadvacetiletá Zar bývala zdravotní sestrou v soukromé nemocnici v Mandalaj. Tu ale junta zavřela, protože se její zaměstnanci postavili proti vojenské správě. Pak jí kamarádka poradila, jak vydělat peníze.
Barmská opoziční vůdkyně Su Ťij je v domácím vězení, uvedla junta. Důvodem bylo extrémní horko
Číst článek
Jejím prvním klientem byl asi 40 let starý Číňan, který mluvil málo barmsky a vůbec anglicky. Chvíli chtěl sex bez kondomu, Zar ale neustoupila. „Trvalo to asi 20 minut, ale mně to připadalo jako věčnost. Bylo to čisté peklo,“ popisuje dnes.
Během rozhovoru jí přes telegram přišly podrobnosti o další práci. Jen jméno, číslo, místo a čas. Oblékla si růžové šaty a zkontrolovala, že má kondomy v kabelce. Za noc si pak vydělala 80 dolarů (necelých 2000 korun), což si dříve vydělala za celý měsíc.
Zar zdůrazňuje, že sexuální práci dělat nechce, je to ale nutnost. Právě zoufalství žene řadu obyvatelek Myanmaru do toho, aby porušovaly zákon. Když je chytí policie, za úplatek je často pustí.
Su
Před válkou byla i Su lékařkou v Mandalaj. Nyní vypráví, že jezdila na dovolené do Singapuru, Nepálu či Indie a často se svými přáteli jedla v restauracích. Po převratu se ale ceny zboží, jako vejce nebo zubní pasta, ztrojnásobily. Vyčerpala proto své úspory a občas musela také vynechat jídlo.
V roce 2023 se pak rozhodla poslat své nahé fotky jedné z madam, vedoucí nevěstince. Ta ji pak spojila s klienty. Dnes je Su osmadvacet let. Když jde na schůzku, rodina si myslí, že má noční směnu.
Myanmar předběhl Afghánistán v produkci opia. Tálibán snížil produkci o 95 procent
Číst článek
„Chtěla jsem být pediatričkou a pomáhat dětem, ale kvůli převratu a finanční situaci rodiny jsem neměla jinou možnost,“ popisuje s tím, že nyní je její život hodně daleko od toho, o čem snila.
Matka May
Pětadvacetiletá May je svobodná matka. Dříve se pokusila najít si místo v oděvní továrně. Ty byly dlouho záchranou pro řadu myanmarských nezaměstnaných žen. Předpokládalo se, že do roku 2026 budou zaměstnávat 1,6 milionu dělnic. Většina z továren je ale nyní zavřená a řada ze společností zemi opustila úplně.
Když ale May neuspěla a postupně rozprodala všechno, co mělo cenu, musela se dát také na prostituci, aby uživila svou tříletou dceru. Jejího manžela zabili vojáci při protestech v roce 2021.
„Lidé mě možná odsuzují, ale nechápou, jaké to je mít hlad, dívat se, jak vaše dítě hladoví, a nemít nic,“ popsala.
