Roční výroba nyní dosahuje 1080 tun opia, což je oproti 330 tunám v Afghánistánu jasný náskok.

„Rozpad ekonomiky, bezpečnosti a státní správy, způsobený vojenským převratem v lednu v roce 2021 nyní nutí farmáře v izolovaných oblastech vydělávat si na živobytí právě pěstováním opia,“ popsal pro BBC Jeremy Douglas, regionální zástupce úřadu OSN pro drogy a kriminalitu, který analýzu organizace vedl.

Opium je klíčová látka pro výrobu heroinu a jeho produkce je v Myanmaru dlouholetou tradicí. Za poslední rok se odvětví rozrostlo o 18 procent, rozvoj byl ale zásadní i ve způsobu pěstování, jelikož farmáři v posledních letech začali používat modernější přístroje včetně zavlažovacích systémů a hnojiv.

Právě obchod s drogami ale dále podněcuje občanskou válku. A k pěstování opia se mezitím obrací další a další zemědělci, pro které kvůli rostoucím cenám ostatních plodin představuje nejjednodušší cestu k obživě. Stejně jako pro militantní skupiny, které z pěstování získávají finance na vojenské operace.

Těžké boje probíhají i v Šanském státě, který je v Myanmaru největším producentem drogy. Pokud ale bude podle Douglase konflikt v regionu dále eskalovat, bude se zvyšovat i produkce opia. Podle zpráv OSN již můžeme sledovat expanzi výroby na sever k hranicím s Čjinským a Kačjinským státem, kde probíhají boje mezi armádou a ozbrojenými skupinami.

Kvůli pěstování opia se následně do Šanského státu vracejí lidé proto, že v porovnání s jinými regiony ekonomicky roste a nabízí tak volná pracovní místa v drogovém odvětví.

Nárůst ekonomiky se ale očekává i v celém Myanmaru, který si letos výrobou heroinu a pašováním drogy do zahraničí přišel na více než dvě miliardy dolarů, v přepočtu téměř 45 miliard korun, a řadí se tak mezi největší vývozce drogy na světě.

eza Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít