Rusové nechtějí Severokorejce moc ukazovat, ale potřebují je. Testují si je do budoucna, říká Macko
Rusko vede s podporou vojáků Severní Koreje velkou protiofenzivu v ruské Kurské oblasti. Do té v srpnu pronikly ukrajinské jednotky a stále se v ní drží. „Zřejmě to chce ukrajinské vedení použít jako vyjednávací žolík,“ říká ve vysílání Plusu Pavel Macko, generálporučík v záloze a bývalý zástupce náčelníka slovenského generálního štábu a bývalý nejvyšší zástupce Slovenska ve strukturách NATO.
Je ještě pro ukrajinskou armádu udržitelné zůstat v Kurské oblasti a důležité pro případná mírová jednání, která chce iniciovat Donald Trump?
Je to důležité pro mírové jednání, proto se tam Ukrajinci ještě snaží zachytit a udržet, ačkoliv vojenská logika říká, že by bylo účinnější se stáhnout blíž k hranici na ruské straně, protože tam Rusové mají vybudované pozice, které neumí otočit.
Zřejmě to ale chce ukrajinské vedení použít jako vyjednávací žolík, který by mělo na své straně, a proto drží tuto pozici. Na druhé straně je třeba říct, že Rusové to tam měli od prvního října oficiálně vyčistit a to se nestalo.
Jakou roli momentálně hrají Severokorejci? Na jednu stranu slyšíme, že pomohli ruské armádě, na druhou stranu, že jich zase není tolik, aby zásadněji ovlivnili tamní situaci.
Je jich tam minimálně 10 až 11 000 a to je dost velká dodatečná síla, která, když se dobře použije na nějakém koncentrovaném úseku, může způsobit taktický průlom. Já bych to nepodceňoval.
Na druhé straně, Rusové tam mají už teď přesilu pět ku jedné, šest ku jedné, ale je tam také těžký terén, kde se Ukrajinci dokážou účinněji bránit než na rovinách. Je to kopcovitější terén a Ukrajinci zaminovali i mnoho přístupových cest.
V každém případě, Rusové ty severokorejské vojáky nechtějí příliš ukazovat, ale potřebují je a chtějí je nasadit, protože je to i takový test, jak by je mohli použít do budoucna.
Jedním z cílů Ukrajinců v Kurské oblasti bylo také, aby tam zaměstnali ruskou armádu, která je v ofenzivě v těch dalších oblastech, kde se brání Ukrajinci. Jak teď ovlivňuje kurská operace situaci na frontové linii na Ukrajině?
Minimálně museli Rusy stáhnout na posílení toho kurského směru, ale i brjanského. Stáhli vojáky hlavně ze Záporožské a z Chersonské oblasti. To jsou místa, kde by Rusové v současnosti zřejmě již vedli ofenzivu, takže minimálně toto se Ukrajincům povedlo.
23:40
Severní Korea posílením vazeb s Moskvou riskuje. ‚Co se stane se zajatci?‘ ptá se americký politolog
Číst článek
Je tam víc jak 50 000 vojáků a celkově v těch pohraničních oblastech mají Rusové rozmístěných zhruba 120 000 vojáků. To znamená, že to má nějaký vliv. Samozřejmě, bavíme se o několikanásobně větším počtu Rusů, kteří jsou daní na tom místě jejich hlavního úsilí, a to je Donbas.
Kyjev představil některé nové zbraně domácí výroby. Je to spíš taková taktika vysvětlovat, že i Ukrajinci tady mají nové zbraně? Pokud o nových zbraních komunikují zejména Rusové, anebo můžou nějak zásadněji zasáhnout do vývoje na frontě?
Je to jedno i druhé. Samozřejmě, tato válka je o velmi rychlé transformaci těch sil. Na začátku to byli Ukrajinci, kteří byli napřed s drony, potom je Rusové dorovnali.
Ukrajinci ukazují nějaké zbraně delšího dosahu, takže to není jen propaganda, je to i funkční věc, která by mohla zásadním způsobem pomoct Ukrajincům, ale všechno bude záležet na schopnostech masivní sériové výroby. Jednoznačně takový konflikt přináší mohutnou transformaci všech prostředků vedení boje a taktiky.
Záleží teď hlavně na budoucích americký dodávkách po nástupu Donalda Trumpa?
Spojené státy stále tvoří 40 procent pomoci, ale je třeba říct, že celkově ta vojenská pomoc narůstá v prospěch Evropy. To je to, co chtěl Donald Trump. Donald Trump mluví už ne o zrušení, ale o snížení té pomoci, a to se de facto děje tak či tak.
Spojené státy ale mají nějaké položky, které jsou velmi důležité a nejsou nahraditelné jinými zeměmi a to jsou například některé rakety do systémů protivzdušné obrany.
