Kino Zvezda je v Bělehradu kulturní fenomén. Posledních deset let navíc funguje mimo zákon
Bělehradské kino Zvezda je jedno z nejstarších kamenných kin na světě. V roce 2014 obsadili chátrající secesní památku squateři a od té doby v něm vytrvale promítají a pořádají další akce. Program zahájili právě před deseti lety projekcí Ohrožené nevinnosti od jugoslávského režiséra Dušana Makavejeva.
„Tohle kino patří s jistotou mezi pět nejstarších na světě. Před válkou se jmenovalo Koloseum, pak za války, když jste měli lístek na večerní představení, německá patrola vás nechala být, i když bylo po zákazu nočního vycházení,“ uvádí mě Vladimir, profesí herec, do bohaté historie kina Zvezda.
„Já jsem tady byl jako dítě poprvé v kině. Na nějakém dokumentu o přírodě. To mi byly čtyři roky,“ vypráví v kinosále – stále funkčním, i když poněkud omšelém. Třeba ze stropu se na několika místech loupe nátěr.
„Když jsme přišli, kino bylo sedm let zavřené. Takhle se ničí budovy – zavřete je a necháte do nich zatékat. Nikdy jsme neměli, ani nebudeme mít na to všechno opravit, ale dali jsme kinu druhý dech.“
Letní kino na střeše
Z hlavního bělehradského bulváru Terazije už do kina přicházejí první diváci na večerní představení. Nejdou ale dolů po schodech do omšelého sálu. V létě se promítá na střeše.
„Přišla jsem na nějaký srbský film, jméno jsem ale zapomněla,“ říká studentka Polina. „Na kinu Zvezda je super, že lístky nic nestojí a vše se zakládá na dobrovolnosti. Jak vidíte, dokáže to přilákat hodně lidí.“
Židličky na střeše osvětlené měsícem zaplní desítky lidí a promítání může začít. Na programu je Tilva Roš, podle některých kritiků nejlepší srbský film posledních let. Příběh o skupině skejťáků je zasazený do průmyslové krajiny východního Srbska, poznamenané těžbou mědi.
Mrtvá krajina
Hlavní témata filmu jako problémy dospívání nebo nejistá budoucnost po maturitě jsou takřka univerzální. Ale diváky, kteří zůstanou i po titulcích na diskuzi, možná nejvíc zajímají ve filmu zachycené protesty horníků.
Těžba je totiž v Srbsku dál palčivé téma. „Teď už tolik nejde o privatizaci, protože všechno bylo zprivatizované a my jsme to skousli. Současné protesty se spíš zaměřují na otázky zdraví a životního prostředí,“ vysvětluje režisér Nikola Ležaič.
„Mám pro ty obavy pochopení. Moje rodné město Bor, ve kterém jsem natáčel, je ekologickou černou dírou Evropy. Výskyt rakoviny je tam pětkrát vyšší než jinde v Srbsku a v tamní řece prostě není možný život.“
Kino Zvezda právě načíná svojí 11. sezonu. Návštěvníci sem mohou přijít nejen na filmy, ale taky na výstavy nebo přednášky.
Vladimir, který byl i u obsazení kina v roce 2014, říká, že takový maraton nečekal. A věří, že celý příběh by mohl brzo dospět ke konci. Exekutor už dal kino do prodeje. Případný nový majitel ale bude prý muset ctít jeho současný ráz.
