‚První zkouška v Čapkově vile byla magická.‘ Vršovické divadlo uvádí novou inscenaci hry Matka
„Zlomatka“, „Kdokoliv může dělat cokoliv“ a od středy i „Matka“. Ve všech těchto inscenacích vystoupila herečka Jitka Smutná v roli matky a vždy pod vedením jednoho režiséra, Petera Gábora. Poslední zmíněný titul spisovatele Karla Čapka má premiéru ve středu ve Vršovickém divadle MANA v Praze. Nová inscenace připomíná i nedávné 130. výročí narození autora hry.
„První zkouška proběhla v Čapkově vile, kam jsme měli možnost se dostat. To byl velký magický zážitek,“ říká o hře Matka dramaturgyně a umělecké vedoucí vršovického divadla MANA Věra Mašková.
Britský scenárista připravuje adaptaci Války s mloky. ‚Čapka jsem si zamiloval pro jeho humor,‘ říká
Číst článek
Ta zároveň zdůrazňuje, že výběr nebyl pouze reakcí na spisovatelovo výročí, ale šlo hlavně o téma hry. Sám Čapek o Matce tehdy řekl, že je to hra krutá a jaksi senzační a právě tímto námětem chtěl probudit svědomí diváků.
Podle Věry Maškové jeho slova platí i dnes. „Konflikty, které tam probíhají, jsou velmi současné. A myslím, že k současnému divákovi budou promlouvat s velkou emocionalitou.“
Pokorná Matka
Podle režiséra Petera Gábora vystupuje postava matky v pojetí Jitky Smutné od začátku velmi pokorně a rozhodně se nejedná o hereckou exhibici. V dialogu se režisér snažil šetřit emocemi a vybudovat typ ženy, která uvnitř sebe dokáže zpracovat velké množství bolesti a nemá potřebu ji dávat každou chvíli najevo.
Scéna jeho nové inscenace je minimalistická a vytváří stísněnou a ponurou atmosféru. „Pracovat s tématem, kde venku za okny zuří válka… To si umíme naštěstí jen představit. Musím se přiznat, že jsme takto těžké téma museli ventilovat mimo jeviště přes humor,“ popsal Gábor.
Matka byla posledním dramatem, které Čapek napsal. Měla svou divadelní premiéru v únoru 1938. Teď, o dvaaosmdesát let později a také v únoru, se poprvé objeví na jevišti Vršovického divadla MANA.
