Neuplynulo ani několik měsíců, aby tento nový „socialismus“ a „konec podnikání v Čechách“ nebyl znovu napaden a znovu zpochybňován. Senátní hospodářský výbor nyní vypracoval novelu, která žádá zrušení tohoto zákona.

Část senátu se proti návrhu ohrazovala už jednou, stejně jako poslanecký klub TOP 09. Poslanecká sněmovna však zrušení vždy zamítla. Nyní se na novele podílí jednak poslanci za ANO a ODS, kteří na zrušení sedmi dní volna našli až dojemnou shodu a žádají nyní vyjmutí velkoobchodů ze zákona, a i senátoři, kteří návrh předkladatele Patrika Nachera ještě rozšiřují a jednoduše chtějí regulaci zrušit úplně.

Stávající platná zákonná regulace prodejní doby se týká obchodů s plochou nad 200 metrů čtverečních. Prodejny musí mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít otevřeno do 12 hodin. Zákaz se přitom nevztahuje na menší obchody, benzínky, lékárny, obchody na letištích nebo nádražích a prodejny v nemocnicích.

Svoboda nakupovat po celý rok bez omezení

K tématu sedmi dní, po které nemůže česká společnost realizovat jedno ze základních lidských práv – nakupování, se vyjádřila skupina převážně pravicových senátorů a senátorek.

Z jejich úst zaznívají různé perly: zákon nepřinesl nic dobrého, není jasný klíč, podle kterého byly dny vybrány a vůbec, ze zákona by se měly vyjmout hlavně chrámy demokracie – velkoobchody. Lidi se prostě nemají pořád usměrňovat!

Tradičně nejzajímavější argument do debaty vnesl Jaroslav Kubera. Podle něj se prodavačky do práce o svátcích těší, protože dostanou za tyto směny extra příplatky. Je až s podivem, že senátoři a senátorky nenavrhují rovnou zavedení nové pracovní doby pro všechny obchody v Česku, takové, které by otevírací dobu neregulovalo absolutně vůbec.

Vždyť co je větším projevem svobodné společnosti, než možnost nakupovat dvacet čtyři hodin denně po krásných sedm dní v týdnu? Nic!

Každá žena a muž, pracující v supermarketu, se navíc už třese na to, aby mohli v práci trávit každou volnou chvíli. Co je možnost být na Vánoce s rodinou oproti svobodě dřepět za kasou. Proč vůbec mít volno, když je možné takto dokonale sloužit konzumní společnosti a být zaměstnavateli levnou, zato oddanou pracovní silou a těšit se z každé korunky k nízkému platu navíc?

V argumentaci senátorů a poslanců samozřejmě nenajdeme požadavek na zavedení tak velkého navýšení mezd o svátcích, že by se to pracujícím skutečně vyplatilo. Mnozí z nich neberou extra směny svobodně, ale z nutnosti: samotná každodenní práce jim nezajistí normální život.

Převzato z Plusu

Představa, že se kdokoliv těší na monotónní práci za pokladnou ve velkém řetězci, může napadnout jen toho, kdo ji vykonávat nemusí. Podmínky v jednom z nich popsala před časem Saša Uhlová ve své slavné sérii Hrdinové kapitalistické práce a veselé čtení to opravdu není. Titulek textu z řetězce Albert má výmluvný název „Neviděla jsem vyrůstat svého syna“.

Je to s podivem, ale existují vysoce demokratické země, kde se třeba obchody zavírají každou neděli. Typicky Rakousko. Kromě klasické katolické tradice zde hraje roli i úcta k volnému času pracujících, vědomí, že jejich práce prostě není žádnou vysněnou kariérou, pokora k tomu, že vykonávají společensky potřebnou, přitom často podhodnocenou práci.

Pokud si někdo další stejně jako někteří naši poslanci a senátoři nedokáže představit, že by se ráno probudil a nemohl si jít nakoupit, dám mu drobnou radu: zkuste si prostě zajít na nákup den předem. Není to zas tak těžké.

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít